Souvislost hrubé a jemné motoriky
Řekneme-li o někom, že je nemotorný, znamená to, že jeho pohyby nejsou tak ladné a obratné, jako je obvyklé. Motorické schopnosti jsou zásadním kritériem zdravého vývoje dítěte. Proto se už od samého počátku bedlivě sleduje právě psychomotorický vývoj, který musí splňovat určitá kritéria. Je ale nutno podotknout, že ani v této oblasti nejsme všichni stejní, i podle tabulek. Jsou lidé více či méně zruční, rychlejší i pomalejší, zvukomalebně a bystře hovořící i mlčenliví a na slovo skoupí. A i přesto jim zdraví slouží.
Vše musí být v rovnováze
Poruchy hrubé motoriky, tedy ovládání pohybů vlastního těla, přemisťování, otáčení z bříška na záda a naopak a jiné dovednosti u miminka mohou, ale samozřejmě nemusí být signálem, pro tělesné nebo mentální postižení. Ve většině případů však miminku pomůže čas a trocha domácího cvičení. S postupujícím věkem se pozornost zaměřuje také na rozvoj jemné motoriky. Ta zahrnuje hlavně obratnost prstů ale i mluvidel, mimických a ostatních drobných svalů.
Hrubá a jemná motorika – hybnost, spolu velmi úzce souvisí. Je-li vývoj hrubé motoriky zpomalen a pohybové schopnosti dítěte jsou z nějakého důvodu horší, jsou následky pro jemnou motoriku ještě závažnější a zřetelnější. Všechny motorické schopnosti se vzájemně prolínají a mají zásadní vypovídající hodnotu o fyzickém i psychickém zdraví. Souvisí údajně dokonce s inteligencí a pamětí.
Obratný pohyb, mrštný jazýček
S úrovní motoriky úzce souvisí vývoj dětské řečí. I ona není v základu ničím jiným, než souhrou obratných pohybů mluvidel, které zajišťují drobné svaly. Především jazyka a úst. Ty, jakožto artikulační orgány, spadají do jemné motoriky. Nácvik mluvidel začíná v době, kdy má dítě k prvním slůvkům ještě hodně daleko. Začíná vlastně už v těhotenství. I dosud nenarozené děti mají například škytavku nebo si cucají palec. A to už jsou první pohyby artikulačních orgánů.
K rozmluvení dítěte, nebo k rychlejší nápravě špatné výslovnosti, lze zásadně přispět trénováním motoriky obecně. Zdokonalování jemné motoriky se ale může zdát trochu pracnější a je potřeba se na ni zaměřit.
Jak rozvíjet jemnou motoriku
Zatímco rozvoji hrubé motoriky pomáhá jednoduše především dostatek volného pohybu, kdy se dítě musí hlavně vyběhat, naučit se klekat, vstávat, správně padat, takříkajíc za běžného provozu, trénink jemné motoriky už vyžaduje i nějaké ty pomůcky nebo hračky k tomu určené. Důležité je řídit se věkem dítěte. Abychom po něm nechtěli víc, než co je zatím schopné zvládnout. Motoriku je potřeba zdokonalovat hrou, která dítě baví. Pro nejmenší jsou vhodné různé vkládačky.
Prospěje, když dítě bere do ručiček předměty a hračky různých tvarů, kdy každá z věcí vyžaduje jiný úchop. Prstíky pak mají každou chvíli jinou práci. Starší děti si velmi vyhrají například modelováním, které je pro rozvoj jemné motoriky velmi prospěšné. Při snaze vtisknou kusu plastelíny co nejvěrnější podobu zvířátka nebo oblíbené hračky, zaměstná malý modelář hlavu i ruce někdy docela dlouho. Hbitost prstů rozvíjí i mozaika, navlékání korálků nebo třeba přebírání čočky a rýže. Ty menší ale nenechávejte nikdy bez dozoru, aby korálek neskončil třeba v nose nebo v uchu. Rozhodně není nutné hned nakupovat spoustu drahých speciálních hraček. Méně je někdy více. Děti si často velmi vyhrají s docela obyčejnými věcmi. Zábavné je pro ně třeba prosté smotávání krejčovského metru nebo klubka vlny. Vděčné je i pletení copánků. Čím je dítě starší, tím jemnější činnosti by se mělo učit vykonávat.
