Pohybový vývoj kojence

Kojeneckým obdobím označujeme období mezi 2. – 12. měsícem života dítěte. Je to období velice rychlého psychomotorického vývoje a rodiče mohou zaznamenávat pokroky ze dne na den. To patří bezpochyby k nejkrásnějším chvílím, jaké může rodič s dítětem zažít.

Dětská hernička | Foto: Shutterstock
Dětská hernička | Foto: Shutterstock

Přestože existují tabulky určující správný vývoj dítěte, vyvíjí se každé miminko svým tempem a ne vždy se vejde do tabulek. Proto by se rodiče neměli zbytečně zneklidňovat. Všechna schémata, podobná tomuto jsou víceméně orientační. Pokud však máte pochybnosti, zda se dítě vyvíjí správně, obraťte se na dětského lékaře.



Tak co už umí?

  • 2. měsíc – Věnuje vám svůj první úsměv. V poloze na bříšku zvedá hlavu vysoko nad podložku, otáčí hlavičku ze strany na stranu, umí se vzepřít na rukou. Ve vzpřímené poloze udrží hlavičku. Dokáže si cucat ruku, zvedá nožky nad podložku.
  • 3. měsíc – Miminko už nemá stále zaťaté ruce v pěst. Dokáže dát ručičky k sobě a prohlíží si je. Udrží hlavičku, začíná pást koníčky. Vezme si podávané chrastítko.
  • 4. měsíc – Otáčí hlavičku ze strany na stranu. Za ruce se přitahuje do sedu. Na bříšku činí první pokusy dostat se do kleku. Umí se otočit na záda. Do konce tohoto měsíce, už by měly všechny děti pást koníky.
  • 5. měsíc – Z polohy na bříšku se pokouší opřít o kolena. Umí uchopit hračku, přendávat si ji z ruky do ruky a taky ji schválně upustit. Snaží se plazit. Ve vzpřímené poloze se opře o nožičky.
  • 6. měsíc – Cíleně se natahuje po hračkách. S oblibou je bere a pouští na zem. Snaží se dosáhnout na všechno kolem sebe. Přetáčí se z bříška na záda i naopak. Strká si nožičky do pusy. Když ho držíte ve vzpřímené poloze, pohupuje se v kolenou. Některé děti se udrží krátce v sedu.
  • 7. měsíc – Děti v tomto věku začínají bez opory sedět. Plazí se, nebo se pokouší lézt. Miminko už nenajdete tam, kam jste je položili. Hra už je více cílená, dítě si zaujatě prohlíží hračky a otáčí jimi v rukou. Dokáže bouchat kostkami o sebe a zvuk mu působí radost.
  • 8. měsíc – Dítě leze a staví se u pevné opory. Leze po čtyřech, dokáže si dát do pusinky drobné sousto.
  • 9. měsíc – Miminko se umí posadit z polohy na břiše. S oporou stojí a obchází kolem nábytku, dokáže se jednou rukou držet a druhou vzít ze země hračku. Dokáže sbírat i docela malé předměty.
  • 10. měsíc – Posadí se z jakékoli polohy. Chodí kolem nábytku. Umí vám poslat míč. Udrží hrnek s pítkem a napije se z něj.
  • 11. měsíc  – Chodí kolem nábytku, stojí s oporou, sbírá drobné předměty. Některé děti zkouší první samostatné krůčky.
  • 12. měsíc – Dítě leze a dobře to zvládá dokonce i po schodech. S oporou se zvedne do stoje a dokáže stát. Udělá několik kroků. Jsou děti, které v tomto věku samy chodí. Jiné si zase dávají načas a se samostatnou chůzí začnou o dost později.

Pomáhat či nepomáhat?

Každé zdravé dítě se vše přirozené naučí, ale svým vlastním tempem. Nenechte se rozházet řečmi příbuzných o tom, co už by dítě dávno mělo umět. Nesrovnávejte své dítě se stejně starými dětmi v okolí, i když je to těžké. Neposazujte ho a „ neukotvujte“, jestliže se ještě samo neudrží, jen proto, že by už přece mělo umět sedět. Dítě si rádo na všechno přijde samo. Nucení ho může odradit od nových pokroků.



Vytvořte dítěti podmínky, aby to dokázalo samo

Motivujte dítě k otáčení na bok. Hračky dávejte ze strany tak, aby se miminko snažilo otočit. Pokládejte ho často na bříško, na podložku, která neklouže. Lépe mu půjde lezení a plazení. K tomu ho můžete pobídnout hračkou, kterou bude vidět před sebou. Miminko se bude snažit se k ní dostat. A bude mít velkou radost, když se mu konečně povede ji uchvátit. Když už dítě leze, tak se pomalu, ale jistě přibližuje den, kdy se poprvé pokusí postavit. Je dobré, když má dostatek možností opřít se o něco pevného. Pozor na kuchyňskou židli. Ta se dokáže někdy až nečekaně rychle převrátit.