Pitný režim u batolat

Voda je bez nadsázky tím nejdůležitějším pro fungování každého živého organismu. I člověk je na ní zcela závislý po celý život. Nejlepším důkazem je fakt, že tvoří podstatnou část hmotnosti člověka. My dospělí řekněme s léty trochu „vysycháme“ a voda se na naší tělesné váze podílí asi z 60%. Ale u malých dětí je to 70 – 85% podle věku.

Voda pro nás neznamená jen zahnání pocitu žízně. Závisí na ní správné fungování látkové výměny, rozvádění a vstřebávání živin, je důležitá pro ohebnost kloubů i regulaci tělesné teploty. Proto je na pitný režim kladen tak velký důraz. Nedostatek tekutin může velmi rychle vyvolat zdravotní problémy. Dehydratace nejvíce ohrožuje starší lidi a malé děti. Ty jsou ke ztrátám vody v organismu zvláště citlivé. Kojeným dětem plně pokryje denní potřebu tekutin příjem mateřského mléka. S prvními příkrmy už je však třeba podávat i tekutiny.

Pije dítě dost?

U batolat od jednoho roku, která už často nejsou plně nebo částečně kojena, je někdy docela problém uhlídat a dodržet správný pitný režim. Potřebné množství tekutin závisí nejen na věku, ale i na hmotnosti dítěte. Batole mezi 1. – 3. rokem, by mělo přijmout denně 100 – 140 ml/kg. V horkých letních dnech, při zvýšené aktivitě, nebo při průjmovém onemocnění, ještě více. Množství tekutin není vždy snadné dodržet. Děti pití někdy bojkotují. Většinou je úspěch zaručen u sladkých, až přeslazených nápojů. Ale není dobře dítě zvykat na příliš sladké pití. Do celkového denního příjmu se započítávají veškeré tekutiny, tedy i ty získané ze stravy. Ovoce, polévka, aj.

Nápoje pro batolata

Pro děti jsou nejlepší bylinné a ovocné čaje. Snadno se naučí pít je i bez cukru. Černý čaj by se dětem dávat neměl. Obsahuje látky pro ně nevhodné a navíc odvodňuje. Lze podávat i neperlivé minerálky, které by se však měly střídat kvůli obsahu minerálů. Bublinkové nápoje se pro malé děti vůbec nedoporučují. Jsou nadýmavé a bolí po nich bříško. Navíc způsobují falešný pocit uhašení žízně. Jsou dobré i domácí ovocné šťávy. Nejlepší je samozřejmě obyčejná voda. Tu ale většinou děti pít nechtějí, protože nemá žádnou chuť.

Když dítě nechce pít

Vědět, kolik má dítě vypít je jedna věc, ale dokázat, aby opravdu vypilo, druhá. Děti prostě často mají úplně jiné starosti. Samy se pití většinou nedožadují. Pokud ano, je to už důkazem, že pijí málo. Žízeň si děti neumí uvědomit a je proto jen na rodičích, aby příjem tekutin hlídali a denní dávku rozložili do celého dne. S některými dětmi jsou ohledně pití dlouhodobé problémy. Někdy se to samo zlomí ze dne na den. Jindy rodiče vymýšlí všemožné hrátky a střídají hrníčky, skleničky a brčka. Není-li vyhnutí, zabírá nápoje přisladit nebo ochladit. Platí, že je lepší, aby dítě dostalo alespoň sladké tekutiny, nežli žádné. Jinak může snadno dojít k dehydrataci a prvotní příznaky mohou uniknout pozornosti rodičů.

Projevy a důsledky dehydratace

Dehydratace znamená snížení obsahu vody v těle, který způsobí nerovnováha mezi příjmem a výdejem. Může k ní docházet postupně, nedostatečným příjmem tekutin. Nebo náhle, ve spojení s nemocemi, které ovlivňují v organismu hospodaření s vodou. Dehydratace může způsobovat poruchy metabolismu, špatné prokrvení orgánů, jejich sníženou činnost, až po trvalé poškození. Rozeznáváme 3 stupně dehydratace:

1. mírná dehydratace /ztráta tělesné hmotnosti 5 – 10%/ Dítě je nevrlé, unavené, nebo uplakané. Může mít suché rty.
2. středně těžká dehydratace /ztráta tělesné hmotnosti do 15%/ Dítě je hodně spavé, má zpomalené reakce, sucho v ústech a méně močí.
3. těžká dehydratace /ztráta tělesné hmotnosti nad 15%/ Jde o závažný stav, který se již odráží na tělesných funkcích. Příznačné a velmi varující je, že dítě vůbec nemočí.

Léčba spočívá v co nejrychlejším opětovném zavodnění. První stupeň dehydratace nevyžaduje, aby dítě muselo k lékaři. Stačí mu rychle podat tekutiny. Pokud nemá jiné problémy, velmi rychle pookřeje. Středně těžká, až těžká dehydratace, už vyžaduje dohled lékaře. Je tím nebezpečnější, čím je dítě mladší a může být průvodním jevem mnoha nemocí.