Otec u porodu
Praxe ukazuje, že většina žen si přeje partnera u porodu. Kolik z nich jde na sál z vlastního rozhodnutí, a kolik se jich nechá přemluvit, nebo jdou k porodu jen proto, aby nezklamali a nebyli za slabochy, se nedozvíme. Muži to často nepřiznají a ani ženy se tím nechlubí. I když je přítomnost otce u porodu dnes už běžná záležitost, má svá pro i proti, a jde tedy o docela zásadní rozhodnutí. Pokud Vás tedy čeká porod, a přítomnost tatínka zatím jen zvažujete, vezměte v úvahu na prvním místě to, jaký člověk je Váš partner.
Utrpení otce u porodu?
Kouzelnými okamžiky zrození běžně nazýváme především jeho závěrečnou fázi. Tedy onu památnou chvíli, kdy se miminko po náročné pouti porodními cestami ocitne konečně na světě. A šťastný otec, mnohdy se slzami v očích, přestřihne pupeční šňůru. Samotný průběh porodu ale už tak idylický není. Pocity otců jsou proto často velmi smíšené. Vlastnosti, které jsou považovány za žádoucí u „správného“ chlapa, se u porodu často nemohou uplatnit.
Pokud Vás partner má ve zvyku například příliš ochraňovat a ve všem chce pomoci, může se během porodu cítit poněkud nepatřičné a situace se mu může zdát ponižující. Protože Vám v danou chvíli přes veškerou snahu nepomůže. Ale bude Vás vidět trpět. Bude Vás vidět v situacích a stavech navýsost intimních, ve kterých by Vás nebýt porodu, nikdy neviděl. Může tak následně utrpět Vaše image sexuální bohyně, kterou pro svého partnera určitě chcete být i po porodu. Podobné pocity má ve větší či menší míře, patrně každý budoucí otec. Záleží pouze na něm, jak se s nimi vyrovná.
Konečné rozhodnutí patří otci!
I když Vy sama jste přesvědčená, že partner má všechny předpoklady být Vám u porodu patřičnou oporou, nepřesvědčujte ho o tom ze všech sil. Řekněte mu, že by Vás jeho přítomnost potěšila, pomohla Vám, a že věříte, že Vám dokáže být psychickou oporou. Konečné rozhodnutí ale nechte na něm. Vyhnete se mnoha trapným situacím pro sebe i pro něj. A až Vám třeba pod nátlakem vyhoví, určitě nepůjde na sál v tom správném rozmaru. A ať chceme nebo ne, porod je ženská záležitost. Porodit musíte Vy. Muž bude ve chvílích nejtěžších pořád vlastně jen pozorovatel. Bude muset přihlížet Vašim bolestem, vidět, a možná i slyšet něco, čeho se může cítit viníkem. Nebýt jeho, netrpěla byste teď na porodním sále. Pro citlivého partnera může být přítomnost u porodu zkrátka problém. To ale vůbec neznamená, že není dost chlap. Právě ty nejvíc ženami ceněné mužské vlastnosti, mohou budoucímu tatínkovi být na porodním sále v některých situacích i na škodu.
Příprava tatínka na porod
Rozhodnutí, že bude Váš partner u porodu, by mělo padnout s dostatečným předstihem. Určitě ne na poslední chvíli. Měl by totiž stačit získat o porodu co nejvíce informací. Aby pak byl co neméně překvapen nebo snad dokonce šokován. Budoucí tatínek by proto měl s Vámi absolvovat prohlídky, těhotenské ultrazvuky i předporodní kurz. Jen tak se může dobře připravit na to, co u porodu uvidí, jak probíhá a jak Vám může pomoci v jeho jednotlivých fázích. Zároveň s ním porod probírejte především Vy sama. Mluvte spolu o tom, jak si jeho pomoc konkrétně představujete, co by Vám mohlo z jeho strany u porodu opravdu pomoci a kdy máte zato, že Vás nejvíce podrží už jen sama jeho přítomnost.
Žena, i když je prvorodička, je intuitivně vedena přírodou, aby porod co nejlépe zvládla. Muž, na prahu otcovství, potřebuje s pochopením a láskou vystavený porodní manuál, aby už na porodním sále pocítil, že se právě stává rodičem. A tak jako by se on měl snažit co nejvíce vcítit do své rodící partnerky, měla by se i ona snažit pochopit jeho. Jenom tak budou mít z porodu pak ten správný pocit, že přivedli své dítě na svět opravdu společně.
