Obtíže při kojení

Sací reflex je savcům vrozený a kojení je přirozenou výživou všech mláďat po narození. Přesto ale mnohdy trvá mamince i jejímu děťátku ještě nějaký čas po porodu, než se společně naučí správnému způsobu kojení. Někdy se miminko zpočátku nedokáže správně přisát k maminčině prsu. A mnohdy je maminka bezradná z toho, že nedokáže přijít na způsob, jak dítěti pomoci. Bývá to ovšem skutečně většinou jen otázka krátké doby, a hlavně trpělivosti, než se podaří „odtajnit“ ten správný, pozitivní první krok ke všem dalším, které pak už zcela automaticky budou následovat.

Trpělivost se vyplatí

Rady odborníků tedy spočívají především v nabádání k dostatečné trpělivosti. Nevzdat kojení jenom proto, že se zpočátku nedaří, příliš brzy ze strachu, aby děťátko nehladovělo. Tyto časté obavy maminek rozhodně nejsou, zvláště v prvních dnech po narození, na místě. Novorozené děťátko příliš výživy zatím nepotřebuje. Také maminka se musí na příští kojení dobře připravit. K tomu může dojít jen postupným, často intuitivním, zkoušením různých způsobů, až se nakonec k tomu správnému téměř vždy ta pravá cesta najde.

Proces získání dovednosti správně sát má zprvu miminko usnadněn tím, že se v prsech tvoří zatím mlezivo, které předchází zralému mateřskému mléku, a prsy jsou ještě měkké. Až dítě začne sát zralé mléko, bude už sání pro něj náročnější. Z toho důvodu si správné sání potřebuje v průběhu prvních dnů dobře osvojit. Toho lze docílit jen častým přikládáním k prsu.

Pocit bezradnosti brzy vystřídá radost a pocit štěstí z bezprostředního kontaktu s miminkem. Kojení se stane automatickou dovedností, a poté, co dojde také k dostatečnému zpevnění prsních bradavek kojící ženy, které přirozeně postupně přivyknou přikládání dítěte k prsu, se akt kojení stane pro ženu výjimečným zážitkem na celý život.

Volba vhodné pozice pro kojení

Pro správné, bezproblémové kojení novorozence si maminka musí nejdříve najít a osvojit vhodnou pozici, která bude jí i miminku nejlépe vyhovovat. Pocit pohodlí a uvolněnosti je velmi důležitý, protože zvláště zpočátku může kojení děťátka trvat poměrně dlouhou dobu. Je proto potřeba pohodlně se opřít zády o opěradlo židle, případně v sedu na pohovce podepřít záda polštáři. Tak, aby maminka seděla pohodlně a vzpřímena. Doporučuje se umístit novorozené miminko na polštář v matčině klíně. To proto, aby dítě bylo výš a maminka se nemusela k němu sklánět. Jinou možnou variantou je podepření miminka tak, že sedící žena zvedne koleno a dítě o ně bezpečně opře. Záda by měla vždy zůstat při kojení rovná.

Poté, co maminka i dítě proces kojení dobře zvládnou, nebude pro maminku problém kojit dítě ani v jiné poloze. Některé maminky preferují například tzv. turecký sed na podlaze nebo na pohovce, se zády opřenými opět o polštáře nebo i jinou zvolenou opěru. Při kojení vleže je pak potřeba, aby maminka podepřela polštáři váhu celého svého těla, paži i váhu miminka, které má na paži položeno.

Vrozený dětský reflex

Novorozené děťátko má vrozený reflex hledat prsní bradavku. Tento reflex se označuje jako pátrací a lze ho aktivovat hlazením tváře miminka, která se dotýká prsu. Dítě by mělo zareagovat na tento dotek otočením a hledáním prsní bradavky. Pokud se pátrací reflex neprojeví, doporučuje se dotknout rtů dítěte kapkou mléka, které maminka z prsu lehkým stiskem vymáčkne; pokusit se o to, aby otevřelo ústa. Poté zkusit vsunout miminku bradavku do úst tak, aby mělo jazýček pod ní. Uvádí se, že dítě obvykle začne sát. Správné sání miminka se pozná podle práce čelistních svalů, dítěti se hýbají spánky a uši.

Problémy související s kojením

Počátek kojení může provázet přeplnění prsů poté, co se začne tvořit mateřské mléko. Hormonální aktivita je v tom čase velmi vysoká. Často se mléko vytvoří přes noc, prsy se rychle a nadměrně naplní, jsou tvrdé, bolestivé a horké. Zvětší se i prsní dvorce kolem bradavek. Hormonální rovnováha se obnoví do dvou dnů. Než se tak ale stane, je třeba zbavovat se přebytečného mléka. Dítě nedokáže sát, dokud je prsní dvorec zvětšený. Maminka musí změkčit nejprve prsy jejich opakovanou koupelí v přijatelně horké vodě a poté trochu mléka jemně odstříkat. Mezi kojeními je vhodné přikládat na prsy studené obklady, je možné použít i led zabalený v kusu látky.

Někdy, spíše výjimečně, může dojít k ucpání mlékovodu (mléčného kanálku). Mléko se začne před překážkou hromadit, v prsu se vytvoří malá, tvrdá bolestivá bulka. Je potřeba opakovaně opět koupat prs v horké vodě a jemně prs masírovat. Když bulka zmizí, znamená to, že se mlékovod samovolně pročistil. Pokud trvá bolest, může to znamenat vytvoření zánětlivého hnisavého ložiska. To bývá obvykle způsobeno infekcí, která pronikla do prsu neošetřenou prasklinou v bradavce. Důležité je zánět nezanedbat a poradit se co nejdříve s lékařem o způsobu léčby. Zánět může provázet horečka, místo zánětu bolestivě pulsuje, je červené a tvrdé. Hnisavý zánět už vyžaduje radikální zákrok lékaře.

Kromě zmíněných potíží může dojít také k zánětu prsní žlázy (mastitis) nebo k zadržování (retence) mléka. Příčinou mastitidy je infekce mléčných kanálků. Žena má v obou uvedených případech teplotu a pociťuje bolest. Prevencí je vždy dostatečné důsledné vyprázdnění (odstříkání) přebytečného mléka.

Kojení uvolňuje hormon oxytocin do krve. Jeho působením dochází mimo jiné k stahům děložních svalů. To někdy žena pociťuje jako slabou kolikovou bolest, vnímá ji ale asi jen po dobu dvou až tří dnů.

V bradavkách se též mohou vytvořit drobné trhliny působící bolest. Musí být ošetřeny lékařem, aby se zabránilo proniknutí infekce a následně nevznikl už zmíněný zánět. Zvláště zpočátku kojení mohou být také, dle odborníků jen ale výjimečně, prsní bradavky bolestivé.

Problém řešte vždy včas

Z nastínění vzniku možných komplikací vyplývá bezpodmínečná nutnost včasného řešení daného problému. Jakékoliv komplikace související s kojením se doporučuje konzultovat s lékařem. Zdánlivě drobný neléčený problém (třeba neprůchodný mlékovod) může totiž vést vždy k většímu (mastitis) a ten pak dále ještě k mnohem závažnějšímu (hnisavý zánět). A tomu je možné a žádoucí zabránit.