Naše dítě začíná chodit do školky

Od narození miminka uplynuly téměř tři roky a maminka se připravuje k návratu do práce. Je načase děťátku vysvětlit, že od září příštího školního roku nastoupí do mateřské školky. Dítko se těší na nové prostředí, zatímco maminka se bojí, protože ještě nebyla nikdy na tak dlouho odloučena od svého drobečka. Hlavou se jí honí myšlenky, zda její děťátko zvládne odloučení od svojí maminky, zda nebude plakat, zda si najde kamarády a kamarádky, zda je budou mít rády i paní učitelky a také, je-li na školku dostatečně připraveno.

Kdy do školky

Jako optimální věk pro nástup do dětského kolektivu se uvádí třetí rok dítěte. V tomto věku se začínají utvářet rysy jeho budoucí osobnosti, je to ideální doba pro adaptaci mezi ostatní děti a nácvik soužití ve skupině a také možnost uplatnit své naučené kroky při nácviku samostatnosti.

Někteří rodiče však nastupují do pracovního procesu dříve, než je modelový věk tři roky. Proto pokud nemají možnost hlídání v rodině, volí nástupy do školky od časnějšího věku dítka. Možnosti umístění dítěte v tomto věku jsou však značně omezené a ani z vývojového hlediska příliš raný nástup není psychology příliš doporučován.

Také příliš pozdní nástup do dětského kolektivu, tedy vynechání mateřské školky a příchod rovnou do první třídy není vhodný. Dítě nezasažené mateřskou školkou může mít problémy se zařazením do kolektivu, udržením pozornosti, spoluprací s dětmi i dospělými, respektem ke starším a podobně. V následujícím školním roce bude poslední rok mateřské školy označen jako povinný.

Co by mělo dítě umět

Při nástupu do školky je nezbytnou nutností, aby dítko umělo základní návyky samostatnosti. Mělo by umět říci své jméno, příjmení a místo, kde bydlí. Používání toalety namísto plenek je nutnost. Dále by se také mělo umět svléknout, s pomocí se obléknout, zout a obout boty, používat kapesník, samo se najíst lžící a pít z hrnečku nebo samo chodit po schodech.

Každá školka má vypracovaná svá pravidla, která se rodiče dozví při dnech otevřených dveří v jejich budoucí školce, z webových stránek či přímo u zápisu do školky.

Příchod do nového prostředí

Každé dítko je jiné, a proto i různě reaguje na nové prostředí školky. Ideální by bylo, kdyby se každé dítě do školy těšilo a hned od prvního dne spolupracovalo s učitelkami a ostatními dětmi.  Ale to je opravdu jen ideál a takových dětí, které jsou od prvního dne „bezproblémové“ opravdu není většina.

Do nástupu do školky byly děti neustále s jedním z rodičů (většinou maminkou) doma. A teď? Půjde do cizího kolektivu, kde s ním maminka a tatínek nebudou. Děťátko má strach z odloučení (starostlivé maminky také, někdy první den ve školce samy opláčou) a může reagovat záchvaty pláče nebo vzteku. Většinou však po prvním setkání zmizí a dítě odloučení už nebere tak tragicky.

Někdy ale záchvaty nepřestávají, mohou se i stupňovat a proto je potřeba najít příčinu, proč. Stane se, že si dítko nerozumí s ostatními, nesednou si s paní učitelkou nebo to jen tak zkouší, zda si vybrečí, co chce. Je na rodičích, aby byli důslední, ale hodně pozitivní, v žádném případě by dítěti neměli školkou nebo školou strašit nebo vyhrožovat. Také by se v tomto případě nemělo hrát na odměny za zvládnutí dne ve školce. Nemuselo by se to rodičům do budoucna vyplatit. Mohou si nosit do školky svou oblíbenou hračku nebo fotografii s členy rodiny. Po domluvě s učitelkami může maminka nebo tatínek chvíli zůstat s dítětem ve školce a pozvolna zkracovat svou dobu pobytu s ním, až to zvládne úplně samo. Někdy je nutné docházku na čas přerušit a trénovat odloučení například přespáním u babičky nebo na výletě s tetou. Pak se vrátí zpět do školky a zkusí to znovu.

Pokud by ale záchvaty vzteku nebo lítosti i nadále přetrvávaly i přes všechna opatření a doporučení ze stran rodičů i školky, doporučuje se návštěva dětského lékaře nebo psychologa, aby se zjistila hlavní podstata strachu z odloučení nebo pobytu v kolektivu.

Kam s ním?

Nejčastější starost rodičů o školáčka je, jakou vlastně školku pro něj vybrat. Nejjednodušší je umístit děťátko do klasické spádové mateřské školky, která s dítětem počítá a nebude problém s jeho umístěním. Ale co když rodiče chtějí pro své dítě něco víc než jen „obyčejnou školku“? Současná nabídka předškolních zařízení je opravdu veliká, avšak rodiče musí zvažovat i další faktory než je atraktivita vzdělávacího programu – vzdálenost od místa bydliště, finanční náročnost, úměrnost požadavků na dítě, bezpečnost prostředí, kvalifikace personálu, počet dětí atd. A z čeho tedy mohou rodiče vybírat?

Klasická mateřská školka

Tradiční státní mateřská školka je zatím nejběžnější typ školky. Děti se účastní dopoledních a odpoledních řízených aktivit, mají klidový režim po obědě a velkým prostorem pro volné hraní. Při hezkém počasí tráví část pobytu venku na hřišti nebo na procházce. Děti se pozvolna připravují na budoucí docházku do klasické základní školy. Školky také nabízejí podle svých možností různé zájmové kroužky vhodné pro danou věkovou skupinu dětí.

Církevní mateřská školka

Výchovně vzdělávací program církevních školek je podobný jako u klasických školek. Je pouze rozšířen o nenásilný a zábavný výklad základních náboženských faktů.

Montessori školky

Velice moderní trend ve vzdělávání předškolních dětí, jehož hlavním principem je orientovat činnost podle aktuálního zájmu dětí. Děti si mohou vybírat aktivitu, na kterou jsou právě na ladění, mohou trávit čas individuálně, ve dvojici, či ve skupině. Hlavní cíl montessori školek je vychovat sebevědomého, samostatného a zodpovědného člověka. Děti pracují ve věkově namíchaných skupinách.

Montessori pedagogika je oblíbený program soukromých školek a pokud rodiče budou chtít umístit své děti do nich, musí sáhnout hlouběji do rodinného rozpočtu.

Daltonské školky

Daltonské školky mají podobný výchovně vzdělávací princip jako montessori školky. Děti se učí vycházet mezi sebou a ostatními tak, aby netrpěla jejich vlastní osobnost. Jsou vedeny ke slušnosti a zodpovědnosti.

Waldorfské školky

Také waldorfský vzdělávací program volí především soukromé mateřské školky. Děti se učí pozorováním a nápodobou. Učí se činnostem, které jsou v domácím prostředí přirozené – uklízení, vaření, mytí nádobí apod. Také klade velký důraz na rytmus. Tento vzdělávací princip nezatěžuje dětskou paměť, nové věci si děti osvojují hrou a experimentováním. Velmi důležitá je zde spolupráce s rodiči.

Lesní školky

Další alternativní možnost předškolní výchovy jsou lesní školky nebo lesní třídy při mateřské škole. Děti tráví celý čas venku v přírodě za jakéhokoliv počasí, zázemí tvoří vyhřívané počasí. Učí se hrou, poznáváním a zkoušením o životě v přírodě, správném chování a ochraně přírody. Pohybují se v malých skupinkách maximálně 15 dětí se dvěma dospělými průvodci.

Jazykové školky

Jazykové školky jsou velmi nadstandardní a finančně náročnější zařízení. Výchovně vzdělávací proces probíhá v cizím jazyce.

Mateřské školky Začít spolu

Výchovně vzdělávací program Začít spolu je stále oblíbený program na základních školách, který se zaměřuje na komunikaci, spolupráci a řešení problémů. Školky tohoto typu děti připravují na to, aby se dítě v budoucnosti aktivně zajímalo o učení, dokázalo kriticky myslet, poznávat a efektivně řešit problémy, rozvíjet svou představivost atd.

Speciální školky

Speciální programy těchto školek jsou určeny pro děti, u kterých byly diagnostikovány potíže jako logopedické vady nebo smyslové, tělesné či mentální postižení. Díky nízkému počtu dětí je možný individuální přístup, úzce spolupracují s rodinou, dokonce umožňují účast rodičů ve výchovně vzdělávacím procesu. Tyto školky pomáhají rodičům usnadnit život s dítětem vyžadujícím speciální péči, nabízí jim možnost pomoci s následným vyhledáním vhodné základní školy.

Jak vybrat tu správnou?

Ze všech možností se rodičům může zatočit hlava. Chtějí pro své dítko to nejlepší. Jak ale poznat, co bude jejich dítěti nejlépe vyhovovat? Ono vlastně ani nezáleží na tom, podle jakého programu školka pracuje, kolik jazyků se tam vyučuje, zda má ve svých prostorech luxusně zařízenou minikuchyňku s mini nádobím, nebo jestli děti celý den pobíhají po lese. Důležité je, aby se dítko cítilo ve školce dobře, aby navázalo přátelské vztahy v dětském kolektivu a získalo důvěru k učitelkám. Jen tak rodiče budou klidní, že je jejich dítě v bezpečném a podnětném prostředí, které je po malých krůčcích připraví na budoucí život.