Matka v jednom kole – syndrom vyhoření

Naprosto souhlasím se všemi, kteří tvrdí, že mateřská dovolená vůbec žádnou dovolenou není. Vždyť dovolená znamená odpočinek, záliby, čas prožitý s přáteli… Cokoli z toho ta mateřská velmi znesnadňuje. Spíše než dovolená je to jakési“ mateřské maximum.“ V tom smyslu, že nikdy v budoucnu už dítě nepotřebuje matku tak nepřetržitě a není na ní tak životně závislé.

Dokonalá matka aneb Jak vyhořet snadno a rychle

Syndrom vyhoření byl po léta spojován jen s pracovní oblastí. Mluvilo se o něm jako o problému vrcholových manažerů, úspěšných podnikatelů a lidí v pomáhajících profesích. Poté, co nás zasáhl kult dokonalého mateřství, staly se matky další rizikovou skupinou.

Mateřství jakoby se stalo z poslání jen jakýmsi koníčkem. Oblíbenou soutěžní disciplínou dokonalých matek v tom, která, více, lépe, zodpovědněji… Přitom těžko říci, zda právě mateřství je tou správnou oblastí, v níž je dobré podléhat módním trendům a většinovým názorům. Maminky mezi sebou přespříliš poměřují, kolik toho která stihne, jak je dítě šikovné, co všechno má a jaké mnohé aktivity s dítkem zvládá, samozřejmě vedle běžného chodu domácnosti a dokonalého úklidu. Toto soutěžení logicky musí přinášet jenom stres a frustraci, což je pro syndrom vyhoření živná půda.

Nedejte se!

Syndrom vyhoření se v počátku ozve permanentním stresem. Přichází pocit, že zvládáte málo a vše děláte špatně. Může to dojít až tak daleko, že nejste schopna dělat naprosto nic. Syndrom vyhoření se nepovažuje za nemoc, ale za psychický stav. Jak to udělat, abyste se jako milující matka do tohoto nezávidění hodného stavu nedostala?

Nemusíte být dokonalá matka. Nepoměřujte se tolik s druhými. Nenechte se vláčet módními trendy ve výchově. Věřte, že není ani důležité, že dítě sousedky už umí na nočník a Vaše ještě ne. Že vy krmíte umělým mlékem a kamarádka kojí dítě ještě ve dvou letech. Řiďte se vlastním rozumem, citem a mateřskou intuicí, která nikdy nelže. Dělejte jen tolik, kolik zvládnete bez velkého stresu. Protože i matka je jen člověk. A nikdo na světě není povinen dělat víc, než může. Nevzdávejte se kvůli péči o dítě všech koníčků a přátel. Ponechte si něco, co vám umožní únik ze stereotypu. Řekněte si o pomoc, není se za co stydět, a nabízenou neodmítejte.

Pokud se vám přesto stane, že Vás totálně opouští síly a nemůžete normálně fungovat, Když jste citově na dně a zdá se Vám, že už nemáte z čeho rozdávat, ač se snažíte sebevíc, vyhledejte pomoc. Nejdůležitější je přiznat si, že máte problém.

Pomoc při syndromu vyhoření

Stanovit syndrom vyhoření není úplně snadné, protože příznaky jsou celkem lehce zaměnitelné s depresí. Stejně jako deprese, provázejí i syndrom vyhoření pocity velké psychické a fyzické vyčerpanosti, nedostačivosti, sklíčenosti a marnosti. Přidávat se mohou i fyzické projevy, jako jsou bolesti hlavy a nechutenství. Typické však je, že u syndromu vyhoření jsou problémy spojeny jen s určitou oblastí. Jiné sféry života neovlivňují. Jen velmi málo lidí trpících vyhořením si sáhne na život. Jejich psychická nepohoda nebývá natolik extrémní. Řešení patří do rukou psychologa a psychoterapeuta. V nutném případě psychiatra. Podávají se antidepresiva.