Lepek ve stravě dítěte. Problém či ne?

Základní starostí, ke které se obvykle upíná pozornost každé maminky nejvíce a nejčastěji, je výživa miminka.  Snahou matky je poskytnout dítěti natolik hodnotnou výživu, aby průběžně pozitivně přispívala k všestranně zdravému vývoji dítěte. Komplexně optimální vývoj dítěte v jednotlivých etapách jeho života pak úzce souvisí s průběžným vytvářením a dotvářením stabilně zdravého základu pro celkově dobrý zdravotní stav do budoucna – v dospělosti.

Co vše působí na zdraví dítěte?

Není dnes už pochyb o tom, že zdraví dítěte zásadním způsobem ovlivňuje už přístup matky k celkové životosprávě v těhotenství, přičemž strava v průběhu devíti měsíců gravidity sehrává prokazatelně roli z nejvýznamnějších.

Živiny ze stravy těhotné, a posléze i kojící, ženy přecházejí do výživy dítěte od jeho početí, a tento proces pokračuje i po celé období, kdy maminka své dítě kojí.

Nezdravý způsob stravování matky se pak může méně či více výrazně promítnout do pozdějšího zdravotního stavu jejího potomka. Nemusí to být vždy bezprostředně po narození dítěte ani v prvních létech jeho života.

Odborníci poukazují na výzkumy potvrzenou skutečnost, že například za vysokým krevním tlakem, aterosklerózou nebo cukrovkou v dospělosti stojí s největší pravděpodobností dietní chyby, kterých se matka dopouštěla v období prenatálního života svého dítěte, v čase, kdy dítě kojila, anebo i v rámci pozdějšího podávání pro dítě nevhodné stravy.

V souvislosti s poměrně častým výskytem onemocnění, kterým je celiakie, dochází v posledních letech k zásadnímu přehodnocení dříve doporučovaných rad, týkajících se zavádění lepku do stravy dítěte.

Co je to lepek?

Lepek (gluten) je směs dvou bílkovin, které obsahuje vnitřní část semen některých obilovin (pšenice, ječmen, žito).

Co je to celiakie?

Celiakie je takzvaným autoimunitním onemocněním, které se může objevit u dětí i v dospělosti. Je vyvolané nesnášenlivostí lepku.

Slinivka břišní, celý imunitní systém těla, přijímá lepek jako nežádoucí látku, kterou je potřeba dostat z těla pryč.

Předpokládá se genetická podmíněnost tohoto onemocnění.

V praxi ovšem zdaleka ne všichni s dědičnou dispozicí k vzniku celiakie, celiakií také onemocní.

Zvláštní skupinu tvoří jedinci s negativními testy na celiakii, ovšem s příznaky nesnášenlivosti lepku velmi podobnými. Odborníci zatím pouze spekulují o možné nesnášenlivosti některé z dalších látek, které jsou součástí těchto lepek obsahujících obilovin.

Někdy je též zmiňována pouze částečná snášenlivost lepku, kdy jeho nadměrný příjem může vést k negativním příznakům spojovaným s celiakií.

Výčet možných příznaků celiakie je poměrně rozsáhlý, a nemusejí se vázat pouze k zažívacímu ústrojí.

Příznaky celiakie

K nejčastěji pozorovaným příznakům celiakie patří průjmy, anebo naopak zácpa, nadýmání, bolesti břicha, zvracení, hubnutí, únava, bolesti hlavy, kloubů nebo kostí.

Krevní testy mohou vykazovat deficit železa, kyseliny listové, vitamínu B 12.

Celiakii může provázet také kožní vyrážka nebo vypadávání vlasů, osteoporóza, deprese.

U dětí se často objevuje výrazný neklid, bývají menšího vzrůstu, celkově špatně prospívají. Nástup puberty u těchto dětí bývá pozdější.

Ženy trpící celiakií mohou být neplodné, objevuje se u nich dispozice k potratům.

Uvádí se, že onemocnění celiakií postihuje ženy častěji než muže.

Co se děje, pokud není celiakie léčena?

Dochází k poškození sliznice tenkého střeva. Důsledkem toho je pak znesnadněné vstřebávání živin z přijímané stravy. Ty pak logicky v těle chybějí.

Uvádí se, že ne vždy je snadné celiakii správně a včas diagnostikovat. Včasné stanovení diagnózy ovšem může předejít mnohým z uvedených problémů, které celiakii provázejí.

To je i zásadním důvodem pro přehodnocení nejvhodnější doby k zavedení lepku do stravy malých dětí.

První kontakt dítěte s lepkem

Je už dnes prokázáno, že významnou prevencí celiakie je kojení.

Kojení a současně zavedení lepku do dětské stravy v období mezi 4.-7. měsícem života dítěte se jeví jako ideální, a to z pohledu případného včasného podchycení nemoci.

Zavádění lepku před čtvrtým měsícem života dítěte je dle odborníků předčasné, a proto i z hlediska nebezpečí vzniku celiakie riskantní.

Dopad prvního kontaktu dítěte s lepkem na dětský organismus až po dovršení sedmého měsíce věku kojence není odborníky zatím hodnocen jednoznačně. Přestože také v tomto uvedeném případě připouštějí obvykle mírně zvýšené nebezpečí vzniku a rozvoje celiakie, nevylučují současně ani možné negativní působení vlivů jiných. Nejčastěji je pak v uvedených souvislostech diskutováno množství lepku v podávané stravě, které u dětí po sedmém měsíci jejich věku logicky bývá, úměrně jejich přirozené potřebě, větší než u dětí mladších.

Co mít na paměti především?

Příkrmy obsahující lepek se podávají dětem zpočátku zásadně jen ve velmi malém množství. Doporučuje se toto malé množství příkrmu přidat k obvykle už podávané bezlepkové stravě.

Běžnou součástí stravy by se měly obiloviny obsahující lepek stát až kolem 8.-9. měsíce věku dítěte.

Z uvedených skutečností je zřejmé, že apel odborníků na zavádění lepku do dětské stravy podstatně dříve, než tomu bylo zvykem v minulosti, má své opodstatnění.

Včasná a správná diagnostika a případná následná léčba jsou pro plnohodnotný život s onemocněním celiakií zcela evidentně nepostradatelné. To proto, že se jedná o celoživotní dietní opatření, které je nezbytné důsledně dodržovat. Bezpodmínečné vyloučení lepku ze stravy je jediný způsob, jak se s onemocněním úspěšně vyrovnat.

Co k tématu připomenout závěrem?

Oves, ovesné vločky jsou všeobecně chápány jako bezlepková obilovina. Některé zdroje ovšem připomínají, že obsahují látku lepku podobnou (avenin), kterou nemocní celiakií obvykle dobře snášejí. Přesto u nich v některých případech může tato látka vyvolat podobně negativní reakci jako lepek.

V této souvislosti se dále ještě uvádí nebezpečí kontaminace ovesných vloček některou z bílkovin lepku při jejich výrobě nebo transportu.