Krční a nosní madle. Jak připravit dítě na vytržení a rekonvalescenci

Někdy nastane situace, že je nevyhnutelný, anebo přinejmenším vhodný, radikální lékařský zákrok, operace. Může tomu tak být, ale nemusí, v případě otázky operativního odstranění krčních nebo nosních mandlí. Kdy tedy mandle odstranit a kdy ne?

Pro odstranění krčních (tonsilektomie) nebo nosních (adenotomie) mandlí, nebo také krčních a nosních mandlí současně, se rozhodne lékař na základě komplexního posouzení vyskytujících se zdravotních potíží u konkrétního dítěte, jejich četnosti, průběhu i rizika opakování.

Krční i nosní mandle jsou žlázy se zcela specifickou, obvykle ochraně zdraví prospěšnou, funkcí.

Po prvním roce života dítěte se mandle přirozeně zvětšují. Podobně jako i další orgány takzvané lymfatické tkáně (například krční uzliny). Přiměřený růst krčních a nosních mandlí v batolecím věku je spojen s jejich funkcí v těle. Působí totiž jako přirozené filtry pro zachycení mikroorganismů, které by potenciálně mohly vyvolat u dítěte některé z vyskytujících se onemocnění.

Mandle tedy v dětském organismu působí jako účinná překážka, postavená do cesty bakteriím a virům vdechovaným nosem a ústy.

Krční mandle jsou umístěny po obou stranách krku, v jeho zadní části. Nosní mandle jsou pak běžnému možnému pohledu skryty, protože jsou lokalizovány ve spodní části nosu.

Přirozené, věku odpovídající, zvětšení mandlí souvisí s potřebou co nejvyšší obranyschopnosti proti infekcím horních dýchacích cest právě v raném věku.

Krční a nosní mandle napomáhají k udržení optimálního zdravotního stavu dítěte. V případě výrazného nachlazení se adekvátně zvětší, čímž aktivně brání virům proniknout dále do krku a do průdušek. Zamezují tomu, aby viry postoupily dále do plic.

Důvody pro odstranění krčních mandlí

Odstranění krčních mandlí navrhne lékař tehdy, trpí-li dítě příliš často opakujícími se těžkými angínami.

Angína je akutní zánět krčních mandlí. Ten mohou vyvolat nejrůznější mikroorganismy. Infekce způsobí, že se žlázy zvětší, zarudnou a často se na nich vytvářejí bílé čepy nebo povlaky.

Angína může vést následně k zánětu středního ucha. Ten bývá v některých případech i velmi komplikovaný s možným následkem v podobě dalších závažných zdravotních problémů.

Pokud komplexní vyšetření dítěte prokazatelně poukáže k dobře fungující, účinné ochraně proti vzniku zánětu průdušek, pak je ovšem angína ve srovnání s tímto zánětlivým onemocněním považována lékaři za onemocnění lehčí.

Shledá-li to lékař-specialista možným, a nejen z výše uvedeného důvodu, odloží řešení konkrétní dané situace až na pozdější věk dítěte. Mandle s přibývajícím věkem dítěte už nesehrávají, z hlediska obranyschopnosti dětského organismu, tak výraznou úlohu. Uvádí se, že ve věku sedmi, osmi let už obvykle nebývá angína tak častým onemocněním, a proto lékařský zákrok týkající se odstranění mandlí pak nemusí už být nezbytný.

A jak je to s nosními mandlemi?

Potíže s nosními mandlemi mívají poněkud jiná specifika. Nevedou sice k onemocnění srovnatelnému s angínou, ale zánět nosní mandle (chronický či opakovaný) a její následné zvětšení může být problematické. Zvětšená mandle totiž částečně uzavírá průchod do krku ze zadní části nosu. Ztížený průchod pak může opět vést k opakovaný zánětům středního ucha. Jindy je zánět mandlí dáván do souvislosti s méně závažnými potížemi spojovanými obvykle s onemocněním katarem (zánětem sliznice), a to včetně nežádoucího návykového dýchání ústy.

Někdy je možné setkat se i s názorem, že potíže s nosními mandlemi přispívají k nezřetelné řeči.

Co znamená zákrok pro dítě?

Pokud se lékař rozhodne mandle odstranit, je dobré vědět, že především rekonvalescence nebude pro dítě z nejpříjemnějších.

Potrvá přibližně týden. Po tu dobu by se měla matka dítěti po všech stránkách maximálně věnovat. Dítě bude mít s největší pravděpodobností přechodně bolesti, které po několika dnech odezní. Po zákroku musí být dítě důsledně a účinně chráněno před všemi potenciálními zdroji infekce.

Samotný zákrok, operativní odstranění mandlí, je obvykle spojeno s hospitalizací dítěte.

Co mohou udělat pro dítě rodiče?

Pokud je to jen trochu možné, je vhodné využít dnes obvyklé možnosti zůstat v nemocnici spolu s dítětem. Čím menší dítě, tím negativněji na ně může působit odloučení od rodiny. Je žádoucí zařídit to tak, aby dítě prožívalo co nejmenší stres ze situace, kterou nezná, v neznámém prostředí, s cizími lidmi.

Dítě by mělo být, úměrně jeho věku, na pobyt v nemocnici připraveno. Je vhodné nechat si lékařem vysvětit, v čem přesně zákrok u konkrétního dítěte bude spočívat, které konkrétní jednotlivosti dítě podstoupí a jak se provádějí. Poté se doporučuje dítě na zákrok připravit postupně. Přiblížit dítěti, způsobem odpovídajícím jeho chápání, důvod jeho hospitalizace i jednotlivé podstatné úkony, které lékaři provedou. Pro mladší dítě bude samozřejmě důležitá především stálá přítomnost matky či otce po celou dobu jeho hospitalizace, pro dítě starší, spíše tedy až předškoláka, bude podobně užitečné i základní povědomí o průběhu všeho, co je v nemocnici čeká.

Každá maminka zná své dítě nejlépe, a proto ví, co už dítě dokáže pochopit i přijmout. Co, a především jak, mu v souvislosti s hospitalizací sdělit, aby se zbytečně příliš nevylekalo. Je ale vhodné, aby dítě vědělo také to, jak se může po operaci cítit. Není žádoucí namlouvat dítěti něco, o čem se brzy samo přesvědčí, že neplatí. To se týká především bolesti, o které by dítě mělo vědět, že sice přijde, ale dá se vydržet a zase brzy odezní. Je nezbytné, aby dítě mohlo důvěřovat slovům dospělých a oprávněnost své důvěru v ně si taky skutečně následně potvrdit. Pak se i nezbytný pobyt v nemocnici stane pro dítě situací, která má šťastné východisko. V opačném případě mu zklamání může pobyt v nemocnici i výrazně ztížit.

Je žádoucí pokusit se o to, aby dítě dokázalo přijmout lékařský zákrok v nemocnici jako nesporný přínos pro jeho příští zdraví.

V souvislosti s hospitalizací dítěte je důležité závěrem zdůraznit, že by se dítě mělo po celou dobu své hospitalizace těšit na něco radostného, co ho doma po jeho návratu bude očekávat.