Kojenecká úmrtnost

Téma z obecného pohledu svým primárním zaměřením nikterak radostné, ovšem z pohledu reálně existující skutečnosti v České republice jednoznačně velmi optimistické. Ostatně odborníky průběžně zveřejňovaná fakta jsou nejpřesvědčivějším doložením tohoto konstatování.

Kojenecká úmrtnost v České republice patří už dlouhodobě k nejnižším ve srovnání s ostatními státy s podobně rozvinutou a koncipovanou zdravotní péčí. Nebylo tomu tak ovšem vždycky. Ještě v dobách ne tak dávno minulých, za časů našich prababiček a babiček, docházelo k úmrtím kojenců prokazatelně výrazně častěji. Také větší procento problematických těhotenství končilo potraty mnohem častěji, než je tomu dnes. Šance na přežití dětí se závažnými vývojovými vadami bývala pramalá, podobně jako u dětí předčasně narozených, nedonošených.

Je velmi potěšující skutečnost, že současnost v uvedených souvislostech velmi výrazně posunuje možnosti praktikovat spolehlivě fungující léčebné postupy. A na konci někdy i dlouhodobých snad o nápravu se může maminka často těšit z optimálně a zdravě se vyvíjejícího dítěte. A to mnohdy i v případech, kdy počáteční zdravotní stav novorozeného miminka příliš k optimismu nesměřoval.

Úroveň zdravotní péče

Neustále se zvyšující úroveň zdravotní péče, četné úspěšné výzkumy a nacházení stále nových přínosných postupů v péči o těhotnou ženu a následně i o novorozené dítě postupem času evidentně přinášelo a přináší své ovoce. Patrně jeden z nejvýraznějších posunů, který má veřejnost možnost průběžně sledovat, je péče o novorozence narozené s velmi malou porodní hmotností, nedostatečně vyvinuté, s nejrůznějšími vývojovými poruchami, vadami menšího či většího rozsahu. Takové děti mají dnes ve velkém počtu případů reálnou šanci na přežití s perspektivou postupného srovnání novorozeneckého hendikepu. Doba, po kterou zůstávají v péči lékařů, bývá samozřejmě různá a úzce souvisí s konkrétním zdravotním omezením, se kterým dítě přišlo na svět.

Preventivní opatření

S dětskou úmrtností úzce souvisí téma prevence. Ve smyslu cíleného vytváření opovídajících podmínek pro narození zdravého dítěte. To je ale možné vždy jen do určité míry. Některé faktory (například dědičnost) vedoucí k zdravotnímu hendikepu nebo dokonce k úmrtí dítěte ovlivnit samozřejmě nelze.

Každá žena, která se rozhodne počít, donosit a porodit dítě by se měla na své mateřství zodpovědně připravovat dlouho a důsledně. To znamená především přizpůsobit tomuto cíli svůj životní styl. Nezatěžovat svůj organismus ničím, co z hlediska zdravotního škodí jí a následně by mohlo poškodit také její dítě. Týká se to především kouření, požívání alkoholu, drog, ale také užívání léků, rizikových pracovních podmínek (práce s rentgenem, anestetiky, chemikáliemi, olovem, zvedání břemen) nebo nebezpečí nákazy toxoplazmózou. Škodliviny se v těle ukládají různě. Proto je doporučováno plánovat žádoucí těhotenství alespoň tři měsíce předem. Je prokázano, že celkový následný vývoj dítěte lze podstatně ovlivnit právě, a především už v prvních dnech a týdnech těhotenství. V praxi to znamená, že žena o svém započatém těhotenství ještě neví. Promyšlená preventivní opatření tudíž mohou pozitivně přispět k žádoucímu klidu a pocitu jistoty, že žena udělala pro plánované početí zdravého dítěte maximum.

Včasné rozpoznání případných rizik

Stejně důležité jako prevence v době před početím je také pravidelné docházení nastávající maminky na těhotenské prohlídky poté, co je těhotenství potrzeno. To je velmi žádoucí pro případ, že se vyskytnou neočekávané komplikace a nutnost jejich neodkladného řešení. Včasné rozpoznání příznaků je základním předpokladem k optimálnímu řešení. V případě opačném ovšem může jakákoliv prodleva znamenat i trvalé zdravotní postižení dítěte a někdy, bohužel, také smrt.

Důležitou úlohu sehrává vždy čas

Z výše uvedených důvodů vyplývá, že i v případě těhotenství se vyplácí komplexní přístup, schopnost zvážit všechna související pozitiva i negativa. A proto se tedy doporučuje těhotenství vždy, pokud možno, nejlépe naplánovat. Žena tak získá potřebný časový prostor rizikové faktory ze svého života odstranit, nebo alespoň docílit jejich omezeného působení. A to třeba i v případě partnera kuřáka, který by se měl svého zlozvyku alespoň na čas dobrovolně vzdát. Kvůli človíčku, který se teprve narodí. Cigaretový kouř dle oborníků totiž škodí nenarozenému dítěti podobně, jako kdyby kouřila jeho maminka.