Kojenecká kolika
Miminko trpící kolikou může nejednu maminku pořádně vystrašit, vyčerpat fyzicky i psychicky. S projevy koliky se musí vyrovnat mnoho matek kojenců nejčastěji do věku pěti až šesti měsíců. Ovšem ani teoretické povědomí spolu se získanou, praktickou zkušeností nezabrání opětovnému značnému znepokojení většiny maminek.
Pojem kolika je spojován obecně s břišními bolestmi. V případě koliky kojenecké není tento pojem odborníky vymezen jednoznačně. V současné době se nejčastěji shodují v názoru, že se jedná o syndrom poruchy chování dítěte a spojitost vidí v jeho ještě nevyzrálém nervovém systému; co přesně vede k záchvatu křiku, který je pro kojeneckou koliku charakteristický, a značnému neklidu miminka, nelze určit. V těchto souvislostech se usuzuje, že křik primárně není způsoben hladem a není ani bezprostřední reakcí na bolest. Kolika se objevuje už u novorozenců od 2. týdne života, ve stejné míře u dívek i u chlapců.
Odborníci se shodují v názoru, že koliku nelze chápat jako nemoc v pravém slova smyslu. I když se tak jeví. Projevy koliky vrcholí mezi druhým a třetím měsícem od narození miminka (odtud také někdy název tříměsíční kolika). Kolika mívá svůj pravidelný čas. Rozpoznatelná je podle velmi naléhavého křiku dítěte, který trvá bez zjevné příčiny nejméně tři hodiny a opakuje se pravidelně alespoň tři dny v týdnu v pozdějším odpoledním a večerním čase.
Jaké jsou konkrétní projevy koliky?
Kolikové projevy přicházejí stejně náhle, jako i náhle odeznívají. Miminko zrudne v obličeji, napíná, ohýbá a přitahuje nožičky k břichu, zatíná pěstičky. Průvodním jevem je také odchod plynů. Naopak s odchodem stolice může být někdy problém. Ovšem to, co přesně miminko trápí, jak a s jakou intenzitou, je zatím pořád ještě otázkou dalších výzkumů.
Předpokládané příčiny koliky
Odborníci se v průběhu času stále snažili a dosud snaží blíže objasnit příčiny vzniku koliky. Vznik negativních projevů koliky, kterou je dítě atakováno, je přisuzován, mimo jiné, především celkově špatné technice krmení, jeho množství, výživové hodnotě. Dítě někdy spolyká v průběhu krmení příliš mnoho vzduchu, následně po krmení nedojde k dostatečnému odříhnutí a tím dochází u miminka k plynatosti. Ta je pak často uváděna do přímé souvislosti s kolikou. Dítě by nemělo být překrmováno ani krmeno nedostatečně, nemělo by dostávat stravu příliš ani málo vydatnou, nemělo by být nasyceno ani příliš rychle, ani naopak pomalu. Pozornost je potřeba věnovat také správné teplotě podávané výživy. Odborníci dále spojují možný výskyt koliky s potížemi s kýlou nebo i se žlučníkem. Někdy ovšem také důvod vzniku koliky dítěte spatřují v psychických potížích matky, v jejím psychickém vyčerpání nebo labilitě. Výčet předpokládaných možných příčin vzniku koliky je poměrně široký. Uvádí se ovšem, že žádná ze zvažovaných příčin koliky se zatím nepotvrdila zcela jednoznačně.
Kolika se objevuje u dětí, které jsou kojeny, i u dětí nekojených. Někdy je do souvislosti s kolikou dávána alergie na bílkovinu kravského mléka. Dle odborníků ovšem tato alergie častou primární příčinou koliky nebývá. A to i přesto, že samotný výskyt alergie na bílkovinu kravského mléka je u kojenců jednou z nejčastějších potravinových alergií.
Uvádí se, že studie prokázaly častější výskyt koliky u dětí s nízkou porodní hmotností, u dětí, jejichž matky v těhotenství trpěly psychosociálními potížemi nebo u dětí, které bývají vystaveny cigaretovému kouři.
Jak postupovat, trpí-li dítě kolikou?
Vždy je potřeba poradit se o vhodném postupu s pediatrem, a to z důvodu vyloučení organické příčiny dětského křiku. To znamená vyloučit možná, dosud skrytá, onemocnění.
Pokud pediatr potvrdí koliku, může být mamince doporučeno masírovat miminku bříško, teplé obklady nebo podávání fenyklového či heřmánkového čaje. Důležité bývá také včasné krmení děťátka a vytvoření takových podmínek, aby mohlo být dítě klidné a spokojené (suché pleny, přiměřená teplota v místnosti, možnost občasného volného pohybu bez plen). Dítě má rádo pozornost, kontakt, proto se doporučuje na miminko mluvit z očí do očí, dotýkat se ho, hrát si s ním. Prospěšný je samozřejmě čerstvý vzduch, proto se doporučují procházky nejlépe v přírodě, mimo městská centra.
Pokud trpí kojenec alergií na kravské mléko, nedoporučují se podávat ani sójová mléka; velká část těchto dětí mívá současně i alergii na bílkovinu sójovou. Pokud je dítě kojeno, je potřeba poradit se s pediatrem na správné skladbě matčina jídelníčku. Vyloučit ze stravy kojící ženy potenciální alergeny, to může někdy znamenat i mléko a mléčné výrobky
Rodiče by rovněž měli vědět, a to nejen v souvislosti s kolikou, že s dítětem nesmějí, za účelem utišení, v žádném případě příliš prudce pohupovat. To by následně mohlo znamenat i výrazné zdravotní komplikace (slepotu, poranění mozku, případně i smrt).
Miminko potřebuje citlivý přístup
Každé mimiko je jiné, každé vyžaduje jiný přístup. A to i tehdy, trápí-li ho kolika. To si musí maminka uvědomit vždycky a vždycky znovu najít v sobě sílu, a hlavně dostatek trpělivosti, laskavosti a lásky. Důvod je totiž nasnadě: pomoci miminku trápení s kolikou překonat. Aby se děťátko mohlo zase brzy začít spokojeně usmívat, aby mohlo mít zase ze života radost.
