Kdy je ideální opustit plenky

Většina maminek se nemůže dočkat chvíle, kdy dítě překoná plenkové období. Plenky znamenají přece jen starost i nemalou položku v rodinném rozpočtu. Ovládat vyměšování se ale musí každý člověk naučit, neumí to od přírody. Jde o natrénované, pevně zakotvené, chování.

A odplenkování proto vyžaduje určitý čas a velkou spoustu trpělivosti dětí i rodičů. Tak jako vše ostatní, i toto, se každé dítě učí různě dlouho. U některých jde vše hladce a jiné ne a ne se bez plenky obejít. Naučí se to ale nakonec všechny.

Správné načasování je půlka úspěchu

Odplenkování je dobré načasovat na období, kdy je venku teplo, aby dítě nenastydlo, bude-li chodit bez plen a nehody budou zpočátku opravdu časté. Ideální věk je kolem 18. měsíce. Dítě je v té době už dostatečně fyzicky zdatné i komunikativní, a je schopné porozumět, co se od něho žádá. V té době má už také zafixováno, jakým způsobem potřebu ohlašuje světu. Takže to skoro vypadá, že jenom stačí být ve střehu, dítě hodně pozorovat, mít v pohotovosti nočník, a je vyhráno. Pokud dítě potřebu už jakkoli signalizuje, je to velký krok k cíli. Zpočátku ji však neumí ohlásit předem, ale až tehdy, když je hotovo. Protože nutné „před“ a „po“ ještě nedokáže rozeznat. Ale už alespoň ví, co má hlásit. Dalším velkým pokrokem je, když si dítě umí pevně spojit nočník s vykonáváním potřeby. Nejlépe, a zcela přirozeně, toho dosáhneme, když posadíme dítě na nočník po každém jídle, nebo po probuzení. V té době se na dně nočníku téměř zaručeně něco objeví a v malé hlavičce se tak nenásilnou cestou zafixuje, k jakému účelu nočník slouží.

Jak na nočník

Sortiment nočníků je natolik bohatý, že se dá vybrat tak, aby byl dítěti něčím blízký. Některé děti motivuje třeba určitá barva, nebo nočníček hrající v případě úspěchu melodii. Některé se ale bojí zpočátku na nočník byť jen sednout, a melodie je spíše ke škodě. Jestliže posazování provází nevole, nebo dokonce pláč, znamená to, že ještě nenastal ten správný čas na učení. Naprosto nevhodné k nácviku je i tzv. období vzdoru. Tehdy batolata neudělají dobrovolně téměř nic z toho, co se od nich požaduje. V tom případě je dobré, nácvik na nějaký čas odložit. Dítěti možná pomůže, když mu maminka předvede, jak na nočník usedá medvídek nebo panenka, kteří se nebojí. Lze využít toho, že děti rády napodobují. To funguje i v jiných oblastech výchovy. Sezení na nočníku by bez ohledu na výsledek, nemělo být delší, než pár minut. Jinak se dítě snaží najít si zábavu nebo začne příliš dlouhé čekání na to, až „něco udělá“ považovat za trest.

Přes noc bez plenky

Zrušení plen na noc je trochu problematičtější, protože tehdy dítě dlouhou dobu spí. I když je velmi šikovné a přes den bez nehod, noční odplenkování se může ještě protáhnout. Je potřeba omezit pití před spaním a vyčkat do doby, kdy dítě zůstává celou noc suché. Dříve to nemá význam. Na nočník by mělo být posazeno ihned po probuzení, jakmile je plenka nedotčena. Brzy tomuto pravidlu přivykne a pochopí.

Někdy se stává, že dítě jakoby zapomene fungovat bez plen a začne se znovu počůrávat. Důvody mohou být zdravotní a ty je potřeba řešit. Častější jsou ale psychické příčiny. Nervové vypětí, změna režimu či nějaká náhlá změna v běhu rodiny. V naprosté většině jde o krátkodobou záležitost. V tom případě není dobré rezignovat a plenku dítěti vrátit. Vyplatí se trpělivě a bez hubování vyčkat, až nepříznivé období přejde.

U většiny dětí je plenka úspěšně zapomenuta do konce batolecího věku, tedy do 3 let, což je i z ryze praktických důvodů ten pravý čas. V té době už se dítě většinou naplno dostává do společnosti vrstevníků a prvního velkého kolektivu – do školky.