Jak nejlépe naučit dítě na nočník

První den bez plenek – veliká událost v životě batolete a jeho rodiny! Konec přebalování! Někdy to jde překvapivě hladce. Pro mnohé děti to je však velmi těžký úkol. Není divu. Po narození hned „přivykáme“ miminko, vykonávat potřebu do plenek. A následně, po relativně krátké době, zase chceme, ať se bez nich obejde. Nedivme se proto, že učení na nočník má svá úskalí. Každé dítě k němu má trochu jiný postoj. Ten někdy může rodiče i překvapit. Učení musí nastat ve správný čas. S nácvikem je vhodné začít po prvních narozeninách. Je lepší, když je venku zrovna teplo, protože než se zadaří, bude dítě často mokré. První úspěšné vykonání potřeby do nočníku, je často náhodné. A jaké jsou nejčastější reakce dítěte?

1. Strach

Je třeba předeslat, že ať už se dítě bude tvářit na nočník jakkoli, obrňte se trpělivostí. Budete jí potřebovat spoustu. Dítěti nočník důkladně představte způsobem, který je blízký jeho komunikaci. Nechte ho na nočník sáhnout a řekněte, k čemu slouží. Některé děti jsou odvážné a novinky jsou pro ně výzvou, jiné jsou spíše bojácné a i taková věc jako je nočník, je může vystrašit. Pokud uvidíte, že se dítě bojí, nebo pláče, pro tentokrát ho ukliďte. Zkuste to zase později, nebo druhý den. Dítko si časem zvykne.

Některé děti si sice odvážně na nočník sedají, ale mají strach vykonat potřebu. Někdy je při prvním úspěchu vyděsí zvuky, které při tom z nočníku vycházejí.  Potřebu pak zadržují, jak jen je to jen možné a vyprázdní se okamžitě mimo nočník. Je potřeba vypozorovat, čeho se dítě přesně bojí a snažit se ve správnou chvíli odvézt jeho pozornost. Povídejte mu, ukazujte obrázky, zpívejte. I když se to na záchodě nedělá, může to dítěti pomoct, aby se přeneslo přes moment leknutí. Je velká výhoda, že u dětí v tomto věku, už maminka ví, kdy přibližně mívá dítě mokrou plenu, nebo stolici. V té době by ho měla posazovat na nočník. Stejně tak po jídle a po spánku. Nejlépe vždy ve stejný čas, a stejném místě. Nikdy nenechávejte sedět dlouho. Dítě by si tak mohlo začít nočník spojovat i s jinou činností, než pro kterou je určen. Proto nezavádějte zvyk, aby si dlouhou chvíli na nočníku krátilo hraním.  Když se zadaří, dívejte se spolu s dítětem na to nadělení, klidně povolejte i ostatní členy rodiny a bez přestání chvalte!  Od této chvíle to bude už jen lepší a lepší. I když použitých plen i nehod bude ještě dost a dost.

2. Lhostejnost

Dítě nechte přes den bez plenek. Nejlépe v běžném spodním prádle. Lépe a dříve si tak uvědomí, že se něco přihodilo. Pokud to situace dovoluje, neutíkejte dítě hned převlékat, ale ponechte ho chvíli tak, jak je. Převlékněte a umyjte ho v klidu. Vysvětlete mu, že už je velké a že se to nedělá. Nikdy nekřičte a nehubujte. Zvlášť, když se dítě pokaká. Mohlo by začít stolici zadržovat. Jsou děti, které už vědí velmi dobře, k čemu je nočník, ale i tak si pravidelně nadělají do kalhot. Vůbec jim to nevadí. Znamená to, že ještě nedospěly k nepříjemnému pocitu z tělesného znečistění a potřebují čas.

3. Odpor

Nezůstane Vaše dítě ani za nic sedět na nočníku? Přes veškerou snahu pořád stojí jako svíčka a ještě se vzteká? To je na učení špatné období. Budete muset ustoupit, protože násilím tu nic nezmůžete. Nočník ukliďte a dělejte, že neexistuje. Počkejte s ním na vhodnější čas. Pak dejte pozor, aby si ho dítě nemohlo spojit s čímkoli negativním. Třeba s Vaší nervozitou, nebo spěchem. Na nočník trénujte jenom tehdy, když máte dost času.

Když už je dítě přes den bez plenek, na spaní mu je nechávejte. Pokud ho budete důsledně posazovat na nočník ihned po probuzení, brzy bude plenka zůstávat suchá.