Bezplenková komunikační metoda

Slyšela o ní určitě už každá máma. Ačkoli nad ní některé babičky kroutí hlavou, ona opravdu funguje!  Opravdu to jde, aby dítě prožilo své miminkovské období jen s minimem plenek. Pro bezplenkovou metodu platí staré známé pořekadlo, „těžko na cvičišti, lehko na bojišti.“

Vyžaduje více času a trpělivosti, než pouhé přebalování. Ušetří ale děti i rodiče pozdějšího případného trápení při učení na nočník.

Od začátku správně

Nemá to ten malý človíček vůbec lehké. U mámy v bříšku si žije bez plen, hned po narození se do nich zabalí, a až si na ně pořádně zvykne, žádá se od něho, ať se bez nich zase obejde. U bezplenkové metody tento kolotoč odpadá. Miminko se při ní už od začátku učí, že člověku přísluší vykonávat potřebu do nádoby k tomu určené. Nad ní rodiče dítě v pravou chvíli podrží ve vhodné poloze, a tak mu umožní, aby se vyprázdnilo. Někteří k tomu na samém začátku využívají třeba umyvadlo. Ale jako ideální nádobka se jeví plastová miska. Má přece jen tak nějak nejblíže k budoucímu nočníku.

Jak na to?

Zdálo by se, že jediným komunikačním nástrojem nejmenších dětí je pouze pláč.  Těsným soužitím s miminkem se však dají pozorovat i jiné projevy, kterými dokáže dítě vyslat signál o tom, co zrovna potřebuje. Problém je jen v tom, že by maminka musela dítě pořád nepřetržitě pozorovat. A to samozřejmě není možné. Lze toho však velmi dobře využít právě při bezplenkové metodě. Dá se totiž vypozorovat, jak se dítě chová, jak se tváří, když se potřebuje vyprázdnit. Pomocí jsou i podchycené časové intervaly, ve kterých dítě močí. Vyprázdnění je taky naprosto přirozené po jídle, nebo po probuzení. Miminko před vykonáním potřeby také mění své chovaní. Například zničehonic ztuhne a velmi se soustředí, přestane pít apod. Je třeba sledovat i grimasy a řeč těla. Pro každé miminko je typický v této situaci jiný signál. Když ho rodiče odhalí, pak už stačí jen rychle jednat, aby se nestala nehoda. Když signál miminka ale zůstane nerozpoznán, dítě jej přestane vysílat.

A jak to funguje v noci?

Ani nejmenší děti nevylučují v době nejhlubšího spánku. Pokud se miminko probudí, je to nejčastěji právě proto, že má potřebu se vyprázdnit. Vystižení toho správného okamžiku je ale samozřejmě přes noc nejisté. Proto by mělo miminko mít v postýlce prodyšnou, ale nepropustnou podložku a pod sebou látkovou plenku.

Látková plena  – pomůcka i pojistka

Bezplenková metoda neznamená, že dítě plenku vůbec nezná. Jsou situace, kdy je třeba ji použít, byť třeba jen jako pojistku. Například při cestování. Papírové jednorázovky nejsou při této metodě vhodné. Vyprázdnění do papírové plenky, nepřinese dítěti potřebný nepříjemný pocit mokra a znečištění. Nepozná na sobě, že je něco jinak, než je zvyklé.  Jednorázové plenky taky neumožňují dobře kontrolovat, jestli miminko už potřebu vykonalo nebo ne.

Znečištěnou plenku je potřeba co nejrychleji vyměnit. Situace je tím lepší, čím je dítě větší. Starší děti už nečůrají a nekakají tak často.  Za několik měsíců, až bude dítě bezpečně sedět, sklidí rodiče ovoce svého snažení. Nočník totiž nebude pro jejich „bezplenkové“ dítě žádná velká novinka.