Co pomáhá dětem při nachlazení
Téma „nachlazení“ je potřeba nahlížet vždy ze dvou základních hledisek. Tím prvním je možná prevence, druhým pak konkrétní přístup k charakteristickým projevům běžného nachlazení.
S běžným nachlazením máme obvykle všichni své bohaté zkušenosti. Pereme se s ním patrně každoročně, jak nejlépe dokážeme, a volíme při tom způsob, který je nám nejbližší.
Když ale poprvé stojíme před problémem, jak, pokud možno, co nejšetrněji přistoupit k léčbě nachlazení u batolete, míváme s tím někdy docela problém.
Nachlazení obecně je považováno za nezávažné onemocnění, jehož příznaky ovšem mohou i pořádně potrápit. Z toho důvodu je zcela zásadní pokoušet se průběžně a důsledně o maximálně účinnou prevenci.
Neexistuje samozřejmě žádné stoprocentně proveditelné, a tedy ani následně fungující, opatření. Zabránit nachlazení, především v chladnějších měsících, je prostě svízel a vždy svým způsobem sázka na nejistotu.
Přesto je ale doporučováno několik základních preventivních opatření, které je vhodné osvojit si a průběžně dodržovat.
Účinná prevence spočívá vždy ve vytvoření celého komplexu optimálních podmínek, které chrání dítě před nachlazením společně. K nachlazení obvykle dochází souhrou více faktorů, přičemž opomenutí nebo nedůsledné uplatňování třeba jen některé z osvědčených rad může v dané konkrétní situaci rozhodnout v neprospěch dítěte.
Skutečně jen nachlazení?
Pokud už se důsledky nachlazení u batolete jakkoliv projeví, je vždy namístě ujistit se, že žádný z příznaků nepoukazuje k možnému onemocnění závažnějšího charakteru.
Batole, zvlášť je-li hodně malé, nedokáže sdělit, jak se cítí, proto je potřeba k jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu přistupovat vždy maximálně obezřetně. Že se nejedná o pouhou frázi, o tom už se přesvědčila nejedna maminka někdy jen zdánlivě pouze nachlazeného dítěte.
Léčba nachlazení bývá různě dlouhá, a to v souvislosti s četností a intenzitou jeho průvodních jevů. Obvykle ale příznaky dle odborníků odeznívají v časovém horizontu 7-10 dní, pokud ovšem neprovázejí nachlazení v konkrétním případě individuální komplikace.
Jak tedy zodpovědně přistoupit k základní prevenci, aby nebezpečí nachlazení našeho batolete bylo, pokud možno, co nejmenší?
Na co preventivně dbaly naše babičky?
Těch skutečně zaručených i „zaručených“ rad, nabádajících ke konkrétní podobě prevence i k následnému uplatnění nejrůznějších přístupů v případě různých projevů nachlazení, lze dnes jistě najít v bezpočtu zdrojů nepřeberné množství.
Následující výčet doporučení proto jistě nemůže být úplný. Zahrnuje především výběr z těch, která jsou prověřená už zkušeností našich babiček i prababiček, a tedy obvykle ani v současnosti nezklamou.
Otužování
Zásadou je optimální otužování dítěte už odmalička. Neznamená to ovšem vystavovat malé dítě extrémním podmínkám, ale na dané podmínky adekvátně reagovat. Základem je přiměřená volba oblečení, přičemž se doporučuje vycházet z vlastních pocitů vnímání tepla či chladu. Dítě by se nemělo pod vrstvou oblečení potit.
Současně je ovšem nezbytné důsledně dbát na to, aby dítě mělo v teple vždy chodidla, záda (především spodní část, kde se nacházejí ledviny) a hrudník, a také krk i hlavu (důležité je čelo).
Dítě oblékat adekvátně daným podmínkám
Dostatečnou pozornost je potřeba vždy věnovat přechodu dítěte z teplého prostředí do prostředí chladnějšího (nebo do zimy) a naopak – a to nejen při přechodu z bytu na chodbu či ven, ale také v samotném bytě (často i v současnosti bývají některé místnosti v bytech vytápěny výrazně více a jiné jen minimálně).
Není žádoucí nechat pobíhat dítě ráno po bytě bezprostředně po probuzení nebo při noční potřebě na WC jen v lehkém pyžamu. Pokud není teplota v bytě rovnoměrná, může takto velmi snadno dojít k nachlazení. Pro optimální vyrovnání teploty je pak vhodné dítěti obléci (před převlečením do domácího oblečení) přes pyžamo například mikinu a nikdy ho nenechat chodit naboso (používat přezůvky, ponožky).
Na spaní samotné se obvykle doporučuje využívat ještě i v batolecím věku osvědčený spací pytel, který neumožní spát dítěti s odkrytými zády, a tudíž účinným způsobem nachlazení brání.
Při pohybu venku je nezbytné dbát na to, aby dítě neprochladlo (zimní radovánky), aby nezůstávalo v promáčených ponožkách (punčocháčích) a botách ani v mokrém oblečení.
S možností zpocení je potřeba počítat i tehdy, je-li venku zima (pokud je dítě v pohybu, potřebuje takové oblečení, která odpovídá intenzitě pohybu – názorným příkladem je „samozahřívací“ výšlap na kopec při sáňkování).
Z uvedených důvodů je dobré zvyknout si oblečení dítěte zásadně vrstvit, neoblékat dítěti pouze jeden extra teplý kus oblečení; v případě potřeby je pak snadné nadbytečné vrstvy oblečení odebírat či naopak přidat.
Pro snazší udržení zad dítěte v teple se doporučuje, zvláště u malých a větších batolat i v pozdějším dětském věku, raději kombinéza než kalhoty (oteplovačky) a bunda; z kalhot se spodní součásti oblečení snadno při pohybu vysoukají a hrozí tak opět nebezpečí nežádoucího nachlazení.
Čepice, v případě potřeby i kapuce, udržují v teple partie uší a čela, celou hlavu, což je někdy neprávem podceňováno, podobně jako šála, která udržuje žádoucím způsobem v teple krk.
Také rukavice, zvlášť pokud mrzne, napomáhají k udržení celkově optimální teploty; k té pochopitelně zkřehlé, zmrzlé, ruce rozhodně nepřispívají.
Správnou volbu oblečení, které svým charakterem odpovídá konkrétní teplotě prostředí, není vhodné nikdy podcenit.
Nejen vitamín C
Přínosem pro prevenci nachlazení je odborníky obvykle shledáván i dostatek vitamínu C.
Vitamín C by měl být dítěti podáván dle momentální individuální potřeby, a to ať už v přírodní formě nebo formou potravinových doplňků s konkrétním obsahem vitamínu C. (Vitamín C může být dítěti v tomto případě podáván jako součást některého dětem určeného, volně prodejného, multivitaminového přípravku, anebo samostatně – a to nejen v různé doporučované formě a intenzitě, ale i jako jeden z více produktů konkrétní značky různých výrobců dle vlastního uvážení, zkušenosti či doporučení odborníků, případně těch, kterým se ten či onen konkrétní produkt dobře osvědčil).
Z přírodních zdrojů vitamínu C je doporučován především šípek, rakytník, citrón, kiwi, pomeranč, zelí kysané mléčným kvašením (u větších dětí lze zvážit i kombinaci s trochou strouhaného křenu).
Preventivní účinky proti nachlazení má prokazatelně také cibule a česnek, med. (S podáváním medu batoleti by se ovšem mělo vyčkat až po 18. měsíci věku dítěte a podávat pouze med od českých včelařů).
Všechny uvedené potraviny lze podávat dítěti pouze za předpokladu, že jím jsou dobře snášeny a v množství úměrném jeho věku i fyzickým dispozicím. Také v případě zdraví prospívajících zdrojů vitamínů a minerálů platí, že je vhodné využívat jich v míře dostatečné, nikoliv ovšem nadbytečné.
Pitný režim
Samozřejmou součástí účinné prevence proti nachlazení je také dostatečný pitný režim.
Mytí rukou
Opominout rozhodně nelze nezbytnost pravidelného a důkladného mytí rukou, především po příchodů domů z venku, po použití WC, před jídlem, po kontaktu se zvířecí srstí; důležité je také zabránit dítěti v olizování rukou, hraček a podobně.
Obecně se uvádí častá absence používání mýdla při mytí rukou, což odborníci následně propojují se snazším rozšiřováním nejrůznějších infekcí i s nežádoucí rezistencí mikroorganismů vůči antibiotikům, je-li v případě některých jiných onemocnění jejich aplikace nezbytná.
Co dělat v případě, když jsme nachlazení batolete nezabránili?
Doporučuje se držet dítě v přiměřeném teple a v klidu, mělo by se vyvarovat divokého pohybu, pohybových her, které jsou evidentně fyzickou zátěží. Dítě by mělo být přechodně mimo dětský kolektiv, a to jednak proto, aby ono samo nešířilo dál případnou infekci, a jednak proto, aby k té stávající vlastní nepřibralo případně ještě i další.
Nezbytné je dostatečně větrat, aby se vzduch v zadýchané a viry naplněné místnosti pravidelně měnil.
Opominout nelze ani optimální zvlhčování vzduchu, které dítěti usnadní dýchání; optimální vlhkost vzduchu celkově pozitivně přispívá k uzdravení dítěte.
Je důležité dbát na bezpečné přechody dítěte z tepla do zimy a naopak (adekvátní oblečení, jak už bylo uvedeno dříve, tvoří základ).
Součástí procesu optimálního zotavování je dostatečný přísun základních živin, vitamínů i minerálů, aby nachlazením, respektive jeho projevy, oslabený organismus ještě více nestrádal, ale naopak posílil, zregeneroval. Pro optimální průběh rekonvalescence je potřeba doplnit vitamíny skupiny B.
Je žádoucí maximálně přizpůsobit nabízenou stravu chuti nemocného (nachlazeného) dítěte tak, aby odpovídala zdravé výživě se zastoupením potřebných živin, a současně byla i předkládána v takové formě, kterou dítě ochotně a snadno přijme (vzhledem k existujícím průvodním jevům nachlazení, které někdy příjem potravy i značně znesnadňují); obvykle dítě trpí, mimo jiné, také výrazně sníženou chutí k jídlu, průvodními jevy nachlazení způsobenou (dítě má většinou rýmu, kašel, podrážděný krk, zvýšenou teplota nebo horečku, je celkově zesláblé), objevuje se i dočasně snížená schopnost správně vnímat a rozlišit různé chutě pokrmů.
Je důležité zajistit dítěti optimální příjem vitamínu C, nabízet průběžně čistý zeleninový vývar, který má žádoucí zásaditý charakter (snáší-li dítě česnek, v rozumné míře do vývaru použít), po 18. měsíci věku zařadit i kvalitní, výhradně český med.
Horečku, s nachlazením obvykle související, doporučují odborníci začít srážet až poté, co překročí hranici 38 (někdy uváděno i 38,5) stupňů. Teplota nad touto hraniční hodnotou už může být pro dětský organismus nebezpečná, proto je potřeba začít ji snižovat včas.
K snižování tělesné teploty pak lze přistoupit různě, a to podle toho, jaký způsob přístupu k léčbě maminka dítěte preferuje.
Individuální přístup k léčbě – nejsme všichni stejní
V této souvislosti je ovšem nutné připomenou fakt, že ne všechny metody léčby bývají stejně účinné u každého, v různých souvislostech a v různých formách a intenzitě nachlazení. To, co někomu pomůže a prospěje, nemusí mít u jiného nikterak výrazný (anebo dokonce nemusí mít žádný) efekt.
Proto je důležité, má-li maminka jakékoliv pochybnosti související s onemocněním svého dítěte, aby co nejdříve kontaktovala pediatra a konzultovala s ním aktuální zdravotní stav dítěte. V jednotlivých případech by volba konkrétního přístupu k léčbě i běžného nachlazení batolete měla být nějakým způsobem s odborníkem konzultována, v zájmu zdraví dítěte, vždy.
Nachlazení nikdy nepodcenit!
Nedoporučuje se, zvláště u malých dětí, podcenit onemocnění a zvolit samoléčbu, která se případně osvědčila u jiných. To může být i nepřímá cesta k případnému přehlédnutí nebo potlačení příznaků zdravotní komplikace, která se následně bez zásahu lékaře neobejde. Pediatr by měl vždy s jistotou případné nebezpečí vážnějšího onemocnění buď potvrdit, anebo vyloučit.
Vždy se poraďte s pediatrem
Zkušený pediatr posoudí individuální příznaky a navrhne možná řešení. Maminka pak může požádat o výčet osvědčených doporučení z praxe k léčbě přírodními, alternativními, prostředky (bylinná léčba nebo praxí prověřené takzvané „babské rady“, homeopatika), anebo v případě nezbytnosti využít doporučené nabídky z lékárny.
V každém případě je na prvním místě nezbytná důvěra matky k pediatrovi. To proto, aby se dokázala v případě nutnosti rychlé volby léčby rozhodnout ve prospěch maximálně účinného a bezpečného zásahu do akutního zdravotního stavu svého dítěte.
Vždy je potřeba zvážit důkladně, z více pohledů, nabízející se možné přístupy k léčbě. A to i tehdy, má-li matka s podobným onemocněním dítěte už dřívější zkušenost.
Ani zcela banální nachlazení nemá vždy identický průběh. Proto je potřeba posuzovat vždy aktuální zdravotní stav dítěte, konkrétní projevy momentálního zdravotního hendikepu.
Někdy je zcela evidentně žádoucí rychlý zásah, aby se ušetřily síly už i tak dost nachlazením celkově oslabeného dítěte. Příkladem je úporný, vysilující kašel, který často odeznívá jen zvolna.
Pak je samozřejmě vždy volbou matky, zvolí-li z možných doporučení přírodní, ovšem někdy současně také zdlouhavý, přístup k léčbě, anebo dá- li v konkrétním případě na doporučení pediatra a rozhodne se využít osvědčený, většinou rychleji a účinně působící, přípravek z lékárny.
Prohlídka dítěte lékařem nemusí být nutná, pokud popsané příznaky matkou lékař shledá jednoznačně odpovídajícími běžnému nachlazení.
Někdy totiž kontaktem s dalšími dětskými pacienty v čekárně u pediatra může dojít k nežádoucímu zintenzivnění dosavadních projevů nachlazení dítěte, anebo se k stávajícím mohou přidat i další. Dětský organismus si teprve vytváří imunitu vůči virům, a tato imunita samozřejmě bývá posléze u různých dětí různá. Uvádí se, že v dětském věku může být četnost nachlazení v průběhu jednoho roku poměrně vysoká, příznaky nachlazení se mohou projevit až desetkrát. S přibývajícím věkem se obvykle četnost nachlazení snižuje.
Jakým způsobem lze tedy přistoupit (po předchozí konzultaci s lékařem) k jednotlivým průvodním jevům běžného nachlazení?
Následující výčet zahrnuje ty z více možných přístupů, které dle praktických zkušeností obvykle fungují poměrně spolehlivě.
Co pomáhá při horečce?
Můžeme se pokusit snížit horečku studenými zábaly celého těla, vlažnou sprchou anebo chlazením dlaní a chodidel. Někdy se chladí velké tepny v tříslech a nadklíčkových jamkách. Konkrétní postup a přístup doporučí v konkrétních případech vždy pediatr dle individuálního charakteru horečky.
V některých případech je doporučována i krátká koupel, při které teplota vody odpovídá normální tělesné teplotě (36-37 stupňů).
Někdy se za účelem snížení tělesné teploty doporučuje také velmi osvědčená rada našich babiček, a to průběžné potírání – ochlazování – plošek dlaní a chodidel citrónovou dužinou z vymačkaného citrónu.
Z léků k snížení horečky lze pak použít buď variantu s obsahem paracetamolu, anebo variantu s obsahem ibuprofenu; někdy se doporučuje také kombinace (respektive střídavá aplikace v konkrétních, lékařem přesně stanovených, intervalech) obého, přičemž se ovšem názory odborníků na účinnost této kombinace rozcházejí.
Dávkování léku musí vždy odpovídat doporučení, které je uvedeno na příbalovém letáku, a doporučeno pro konkrétní dítě i jeho pediatrem.
Nedoporučuje se podávat při horečce horké nápoje, vhodné jsou nápoje vlažné až mírně teplé.
Důležitý je opět čerstvý i přiměřeně vlhký vzduch (ne však zima), vhodné je větrat krátce a častěji, dítěti musí být příjemně. Teplotu v místnosti je vždy žádoucí přizpůsobit momentální potřebě nachlazeného dítěte.
Co pomáhá při rýmě?
Stále platí, že rýma v průměru trvá obvykle „bez lékaře týden, s lékařem sedm dní“.
Je nezbytné, aby se batole naučilo co nejdříve smrkat, a tím se dokázalo průběžně zbavovat nežádoucího nosního sekretu, tohoto typického průvodního jevu nachlazení.
Někdy ovšem trvá poměrně dlouho, než si dítě dovednost smrkat osvojí. Souvisí to samozřejmě i s trpělivostí maminky, která své dítě této dovednosti učí.
Doporučuje se používat na smrkání výhradně jednorázové, papírové, kapesníky. Tím se účinně brání opakovanému kontaktu s infekcí, kterou by dítě z už jednou použitého kapesníku opakovaně vdechovalo.
Pokud dítě smrkat nedokáže, doporučuje se použít některou z variant odsávaček, které účinně zbaví dítě nežádoucích hlenů.
K uvolnění rýmy se využívá inhalace páry s příměsí bylinek (například heřmánku). Dobrá zkušenost se někdy uvádí i v souvislosti s umístěním látkového sáčku s pokrájenou cibulí poblíž dětské postele. A v neposlední řadě se pak s úspěchem využívá především průběžné zahřívání čela dítěte upevněným šátkem, do kterého se vkládá zateplující vrstva klasické obvazové vaty.
Podložení hlavy polštáři, tedy uložení dítěte v posteli ve zvýšené poloze, brání nežádoucímu stékání hlenů do krku, následnému podráždění sliznice v krku a tím i vzniku nežádoucího kašle.
Pokud dítě snáší dobře kapání do nosu, osvědčuje se aplikovat přípravek s obsahem mořské solí (k zakoupení v lékárnách), která nosní sliznici účinně desinfikuje. Někdy odborníci doporučují i preventivní používání těchto nosních kapek (nebo alespoň pravidelný výtěr nosních dírek těmito kapkami), a to především v obdobích se zvýšeným rizikem nachlazení.
Co pomáhá při kašli?
Bylinné sirupy jako osvědčení pomocníci, kteří dokáží zbavit kašle, se používají od nepaměti. Lze je připravit doma z běžně dostupných surovin, anebo zakoupit v lékárně stejně tak, jako i další léčebné přípravky používané k léčbě různých typů kašle, k zmírnění jejich projevů.
Vždy je ovšem nezbytné řídit se věkem dítěte, volit výhradně přípravky danému věku určené a dodržovat důsledně doporučené konkrétní dávkování.
Z domácích přípravků se pak využívá zejména sirup proti kašli z cibule či z jitrocele nebo cibulový či zázvorový čaj na celkové zmírnění projevů nachlazení.
Snášenlivost konkrétních ingrediencí dítětem je potřeba ověřit a opět volit vždy věku odpovídající koncentraci léčebně působící suroviny. K opatrnosti se nabádá v souvislosti s podáváním medu; odborníci med nedoporučují dětem mladším osmnácti měsíců a dětem starším pouze za předpokladu, že je prokazatelně tuzemským produktem (med z dovozu může být kontaminován nežádoucími toxiny, které se někdy vyskytují v pylu některých místních exotických rostlin).
Co pomáhá při podrážděné sliznici v krku?
Podrážděné krční sliznici svědčí kloktání (nebo alespoň výplach úst) bylinnými roztoky, jako je řepík, šalvěj, heřmánek, osvědčený je také solný roztok (kuchyňská kamenná sůl, voda). Kloktat se může naučit už i větší batole. Při přípravě nálevu ke kloktání je potřeba řídit se základním návodem na obalu, koncentraci opět přizpůsobit konkrétnímu věku dítěte a vždy se předem poradit s pediatrem o vhodnosti použití konkrétní byliny pro konkrétní dítě v daném batolecím věku i celkovém zdravotním stavu. Totéž pak platí i v případě použití solného roztoku.
Dalším doporučením je studený obklad krku překrytý důkladně teplou (nejlépe vlněnou) textilií, který se ponechává, nejlépe přes noc, až do úplného zahřátí (vysušení). Vyzkoušet lze i obměnu téhož, a to přiložit na krk plátek nesoleného špeku, převázat ho šátkem a opět ponechat obklad až do jeho výrazného zahřátí.
Lze se též pokusit, maximálně šetrným způsobem, o odstranění nežádoucího povlaku z povrchu jazyka dítěte, a to nejlépe s použitím okraje čajové lžičky.
Při léčbě příznaků nachlazení platí neméně i potřeba věnovat se dítěti průběžně s cílem zabavit ho oblíbenou činností (hrou). Jen tak lze obvykle batole udržet v potřebném klidovém režimu, který pozitivně k postupnému odeznívání všech projevených příznaků nachlazení přispívá.
