Kojenecká kopřivka

Čím je dítě mladší, tím větší starosti si obvykle děláme při sebemenším vybočení z normálu. Je tomu tak i v případě, kdy se u miminka objeví takzvaná kopřivka.

Samotné téma kopřivky by vydalo, ač to tak možná vůbec nevypadá, na rozsáhlou samostatnou studii. To proto, že je někdy zmiňována společně s dalšími, závažnějšími, dlouhodoběji přetrvávajícími, někdy i celoživotně, alergickými reakcemi. V obecném povědomí laické veřejnosti je ovšem kopřivka chápána především jako reakce krátkodobého charakteru, jako rychlá reakce na často zjevné pochybení, a to nejčastěji dietní. Kopřivka jako následek požití některé z možných alergizujících potravin. A z tohoto zorného úhlu ji také v souvislosti s vymezeným tématem budeme nadále nahlížet především.

Vymezení pojmu kopřivka

Pro potřebu maminek kojenců je nejdůležitější zorientovat se správně v základním vymezení pojmu a nejčastějších souvislostech s kopřivkou kojenců spojovaných. Je naprostou samozřejmostí, že v případě, kdy si maminka není projevem na kůži svého miminka ani způsobem optimálního přístupu k němu jista, nezbývá než poradit se s pediatrem. A to vždy, nedá-li se s jistotou vyloučit jiné, závažnější kožní nebo infekční onemocnění. Pro maminky je podstatné vědět, že se mohou setkat nejen s projevy kopřivky akutní, ale také chronické. S určením konkrétního typu kopřivky i jejím případným ošetřením pochopitelně opět pomůže lékař.

Odborné zdroje uvádějí, že se kopřivka obecně řadí mezi dvacet nejčastějších onemocnění. A dále zmiňují také skutečnost, že u kojenců a dětí do šestnácti let věku bývá kopřivka méně častá než u dospělých. Jen někdy jí lze ovšem úspěšně předejít. Je potřeba uvědomit si v této souvislosti širokou škálu alergenů, které ji mohou vyvolat. Jednotlivé alergeny ovšem působí na jednotlivce různě, následná odezva odpovídá adaptabilitě konkrétního organismu.

Kopřivka obecně je charakterizována jako neinfekční, nenakažlivá, alergická kožní reakce; jako vyrážka, která poměrně nepříjemně svědí. Červené skvrny na kůži, někdy se světlým středem, se výrazně podobají žahnutí kopřivy. Odtud tedy také název pro tuto typickou kožní negativní odezvu. Skvrny mívají různou velikost, od 1 milimetru do 1 centimetru; ty větší se mohou spojit v pruhové podlitiny. Kopřivka bývá způsobena některým z existujících četných alergenů. Jako nejběžnější jsou zmiňovány nejrůznější potraviny nebo také prudké sluneční záření.

Akutní kopřivka vzniká za několik málo hodin po kontaktu s alergenem a opět po několika hodinách mizí; obvykle se uvádí čas trvání kopřivky přibližně čtyři hodiny. Protože ale nemusí být včas, okamžitě, vytipován aktuálně působící alergen, mohou se následně po první negativní reakci objevovat další, a tedy i trvání této akutní formy kopřivky se tím úměrně prodlužuje.

Lze u kojenců kopřivce předejít?

Jako účinná prevence se obvykle doporučuje kojení alespoň do 6 měsíců věku dítěte. A současně důsledná opatrnost při jakémkoliv dílčím obohacení, při postupném zpestřování dětského jídelníčku.

Kopřivka, jako nestandardní reakce v podobě lokálních změn na pokožce dítěte, se v kojeneckém věku obvykle nejčastěji spojuje s dietní chybou. V tomto raném věku často vzniká především jako přímá negativní odezva dětského, zatím ještě málo vyzrálého a odolného, organismu na podnět, se kterým se dětský organismus prozatím jen obtížně vyrovnává. Dochází nejčastěji k přechodným negativním kožním projevům, a to především jako reakce na potravinu nebo její složku, se kterou se dítě teprve seznamuje. To znamená, že si zatím na konkrétní potravinu nestačilo přivyknout a jeho organismus ji aktuálně vyhodnotil jako dráždivou. Kojenec potřebuje ještě vyzrát, jeho vnitřní uzpůsobení k bezproblémové konzumaci konkrétní potraviny se musí optimálně vyladit. Je tedy potřeba dopřát dítěti čas k tomu, aby si zvyklo na variabilní složky potravy, bylo schopno je přijmout, a v některých případech se jich mohlo bez průvodních alergizujících účinků i bezpečně dotýkat.

Tip pro čtení! Nedílnou součástí péče o miminko je bezesporu péče o jeho pokožku. Jak správně pečovat o pokožku s vyrážkou, ekzémem nebo kopřivkou?

V kojeneckém období mohou být problematické zejména ty potraviny, které se vyznačují především vyšší kyselostí. Dětský organismus na ně poměrně často bezprostředně reaguje uvedeným typickým projevem. Původ vyrážky lze pak jednoznačně spojovat s předchozí dietní chybou a té se lze následně také poměrně úspěšně vyvarovat. Podáváme-li kojenci novou, pro něj dosud neznámou, potravinu, je důležité vyzkoušet ji zpočátku podáním pouze minimálního množství. Toto množství následně postupně pomalu zvyšujeme, snáší-li děťátko potravinu dobře. Je nutné vždy se ujistit, že nově zařazená potravina není pro dítě problematická, že je schopno optimálně ji přijmout a zpracovat. Při sebemenší negativní reakci se doporučuje se zařazením konkrétní potraviny vyčkat na pozdější dobu. I poté je ale nutno postupovat se stejnou obezřetností, maximálně opatrně. Se zařazením konkrétní potenciálně třeba problematické potraviny rozhodně nespěchat. To proto, abychom poskytli nezbytný dostatečný časový prostor pro celkově optimální vyladění organismu dítěte.

Působící alergeny

V současné době je popsáno mnoho případů alergických reakcí na potraviny různého původu i druhu, od ovoce exotického až po sezónní ovoce, které běžně sklízíme v našich klimatických podmínkách, a dále se jako prokazatelně alergenní v některých případech nejčastěji zmiňují mořské ryby a mořské plody, mléko, vejce, různé druhy masa, mouka atd. Velmi častým příkladem souvisejícím s akutní kopřivkou jsou právě už zmíněné kyselé druhy ovoce, jako např. ananas, pomeranče, rybíz, meruňky nebo jahody. Nesnášenlivost bývá dočasná, ale někdy může přetrvávat i dlouhodoběji. Pak je třeba této skutečnosti podřídit výběr ovoce (potraviny obecně) pro dítě tak, abychom vytipované dráždivé druhy z kojeneckého jídelníčku raději zcela vyloučili.

Je nezbytné v uvedených souvislostech zmínit ještě i další, neméně významné skutečnosti. Specialisté uvádějí, že kopřivku nevyvolávají pouze potraviny, některé léky, bodnutí nejrůznějším hmyzem či působení dalších jimi zkoumaných a potvrzených, zjevných, alergenů. Kopřivku může vyvolat také zvýšené neúměrné psychické napětí dítěte. Kopřivku se nedoporučuje podcenit, neboť v některých případech se k ní mohou dokonce vázat kromě vyrážky i závažnější projevy, jako jsou otoky obličeje, jazyka nebo hrdla. Konkrétní vzniklou akutní situaci musí opět řešit vždy výhradně lékař.

Závěrem je potřeba konstatovat, že v některých případech se konkrétní příčina vzniku kopřivky zjistit nepodaří. A to, objeví-li se pouze jednou a následně se už nikdy nepakuje. V případě opačném dobře poučí maminku nabytá zkušenost. Maminka si ujasní zcela konkrétně, kdy je bezpodmínečně nadále nutná důsledná opatrnost, a také to, jak nejlépe přistoupit k prevenci. Pak mohou být snahy o předcházení kopřivce často i úspěšné.