4. týden těhotenství (4tt)

Ve čtvrtém týdnu těhotenství se v ženském těle zvyšuje hladina hormonů, díky které můžete, ale spíš nemusíte graviditu zjistit. U zárodku se začínají tvoří důležité tkáně a primitivní formy orgánů. V těle ženy probíhají velké změny, proto je toto stádium těhotenství rizikové. 4. týden těhotenství můžeme shrnout do následujících číselných faktů. Jedná se o čtvrtý týden od prvního dne poslední menstruace, 2. týden od oplodnění, ženě zbývá 36 týdnů do porodu. Na konci čtvrtého týdne trvá těhotenství již 27 dní, do porodu jich zbývá 253.

Lze již těhotenství poznat?

Čtvrtý týden je obdobím, kdy by neoplodněná žena měla dostat menstruaci, pokud se nedostaví, žena většinou zpozorní a začne pátrat po tom, zda není náhodou těhotná. Žena tedy ještě stoprocentně neví, zda je těhotná. Příznaky těhotenství (zejména bolest v podbřišku a hlavy, zvýšená citlivost prsou, únava a nevolnost) totiž může považovat za předmenstruační syndrom. Jestliže se však menstruace nedostaví, jedná se nejspíše o první známku gravidity. Pozor! Vynechání menstruace nemusí nutně znamenat pouze těhotenství. Může jít pouze o následek nepravidelnosti menstruačního cyklu nebo přemrštěné psychické či fyzické zátěže těla.

Na konci čtvrtého týdne (4tt) si také maminky nejčastěji dělají těhotenský test, ten ale těhotenství spíše ještě neodhalí, spolehlivý výsledek přinese až příští týden. Jestliže je těhotenský test pozitivní, oznamte to svému gynekologovi. Pokud nebudete mít žádné potíže, nejspíše si s vámi domluví první kontrolu až na osmý týden těhotenství. Těhotenství ale již dokáží v této fázi potvrdit či vyvrátit krevní testy (díky přítomnosti těhotenských hormonů), dále je spolehlivé měření bazální teploty. To ale musí probíhat již od začátku cyklu, aby žena znala svoji normální teplotu. Pokud je nyní o půl stupně Celsia zvýšená, nejspíš jste těhotná. Gynekolog je schopen určit těhotenství pomocí ultrazvukového vaginálního vyšetření. Od konce čtvrtého týdne také můžeme mluvit o embryonálním období těhotenství, které trvá do konce dvanáctého týdne těhotenství. Je to období, kdy je dítě ve fázi zárodku, v dalším období je již označováno jako plod.

Vznik důležitých tkání

Embryo v podobě blastocysty je již pevně uhnízděno v děložní sliznici, která ho začíná vyživovat. To je z lékařského hlediska považováno za skutečný počátek těhotenství. V těle se dějí velké hormonální změny, které se odrážejí na náladách maminky. U některých žen se může objevit špinění, které většinou považují za slabou menstruaci nebo neví, co si o tom mají myslet, takže jsou zmatené. Blastocysta má v této fázi podobu buněčného váčku, který je rozdělen na ploténku (vnitřní buňky) a zárodečný terčík (ostatní buňky). Ploténka se skládá z tkání entodermu (vnitřní zárodečný list) a ektodermu (vnější zárodečný list), na kterém vzniká amniová dutina. Na entodermu se již utvořil nebo tvoří žloutkový váček. Ektoderm je důležitý pro vývoj nervového systému a mozku zárodku, dále se díky němu později vyvíjejí vlasy, nehty a potní žlázy. Endoterm je základem pro rozvoj dýchacího systému, trávicího ústrojí, slinivky, štítné žlázy a jater. Další důležitou tkání je mezoderm, ten v budoucnu zajišťuje tvorbu ledvin, srdce, kostí, svalů, oběhového, lymfatického či vylučovacího systému a dalších. Vše je ale zatím v počáteční a primitivní fázi, vznikají pouze tyto pro budoucnost důležité tkáně. Zárodek měří asi jeden milimetr a váží asi jeden gram.

Vznik primitivních orgánů

Ve čtvrtém týdnu se prostor mezi buňkami zárodku zvětší a změní na dutinu choriovou. Zárodek je připoután zárodečným stvolem, ze kterého se později stane pupeční provazec. Díky buňkám blastocysty, které splývají s děložními cévami, se dále vytváří základ budoucí placenty, v následujících dnech placenta začíná fungovat. Mateřská krev v tomto prostoru pak pro zárodek zajišťuje přísun kyslíku a živin. Začíná rychlý vývoj zárodku, tvoří se různé další tkáně a orgány (tzv. organogeneze) v primitivní podobě. Embryo se vyvíjí prostřednictvím tzv. imprintingu, tedy dělením buněk. Každá jednotlivá buňky totiž obsahuje jakýsi spínač, který je v dané chvíli více či méně aktivní, podle toho, co se zrovna u embrya vyvíjí.

V této době je vývoj plodu stále velmi rizikovým obdobím, k potratu dochází nejčastěji právě v počátečních týdnech těhotenství. Vajíčko zanikne a je vyplaveno z těla. V této fázi se to bohužel stává až u 60 % případů. Vývoj embrya je závislý na hormonech estrogenu a progesteronu (stará se o udržení těhotenství, tedy zárodku v děloze). Jejich zvýšená hladina způsobuje hormonální změny, těhotenské přizpůsobení a přestavbu děložní sliznice. Žena by tedy na sebe měla dávat pozor, například léčba nemoci antibiotiky má na dítě neblahý vliv. Pokud má žena podezření, že je těhotná, měla by s lékařem zkonzultovat, které léky může používat a které nikoli. Zárodku naopak prospívá pestrá, vyvážená strava a zdravý pohyb. Vhodné jsou také vitaminové doplňky, zejména vitamin C a kyselina listová, které jsou důležité pro zdravý vývoj miminka.

Jak vznikají dvojčata?

Jedna dvojčata připadají asi na 80 těhotenství. Pokud máte v rodině již nějaká dvojčata, pravděpodobnost, že je budete mít také, se zvětšuje. Dvojčata mohou být dvojvaječná nebo jednovaječná. Dvojvaječná dvojčata jsou třikrát častější než jednovaječná. Dvojvaječná dvojčata vznikají, když dvě samostatné spermie oplodní dvě samostatná vajíčka. Každý zárodek má tedy svoji vlastní placentu. Bývají si podobní jako obyčejní bratři a sestry. U jednovaječných dvojčat dochází k oplodnění jednoho vajíčka jednou spermií. Vajíčko se následně rozdělí na dvě samostatné poloviny, vzniklá dvě vajíčka však mají společnou placentu. Jednovaječná dvojčata jsou vždy stejného pohlaví a jsou si téměř identicky podobna.

Přehledová tabulka: Těhotenství týden po týdnu